Brusel - Poslední překážky, které bránily Srbsku začít přístupové rozhovory o vstupu do Evropské unie, padají. Bruselský summit má během čtvrtka nebo pátku vyslovit souhlas s tím, aby se s Bělehradem konečně začalo jednat.
Podle švédského ministra zahraničí Carla Bildta rozhovory, ve kterých bude Unie - stejně jako kdysi s Českem a jinými státy - postupně uzavírat jednotlivé kapitoly, začnou ještě letos.
Kdy by se Srbsko mohlo stát členem EU, není jasné, ale patrně se tak stane nejdříve v roce 2015, možná později. Chorvatsko, druhá velká republika bývalé Jugoslávie, rozšíří řady členských států na osmadvacet už příští rok.
Srbsko bude možná třicátou členskou zemí, pokud mezitím zavlaje modrá vlajka s hvězdičkami také na Islandu.
Nejdříve se ale musí uskutečnit politický zápas stoupenců a odpůrců evropské orientace Srbska. Velká část Srbů si spojení s Evropskou unií nepřeje a raději by zůstala mimo jakékoliv bloky, anebo vidí srbského spojence spíš v Rusku.
Srbská pokroková strana není vstupu do EU příliš nakloněná a doufá, že se jí v nadcházejících parlamentních volbách 6. května podaří získat voliče, kteří to nechtějí.
Kandidát této strany Tomislav Nikolič prohrál v prezidentských volbách v roce 2008 s proevropským Borisem Tadičem z Demokratické strany velmi těsně, přičemž Tadiče zřejmě zachránily hlavně hlasy etnických Maďarů ve Vojvodině na severu Srbska.
Nikolič v rozhovoru pro deník Blic řekl, že Srbsko by mělo být partnerem Evropské unie, ale nikoliv jejím členem. Připouští však, že pokud vyhraje a sestaví vládu, nepostaví se proti přístupovým rozhovorům.
Od evropských politiků prý ale dostal ujištění, že nebudou do předvolební kampaně zasahovat a nijak nepodpoří Tadičovu Demokratickou stranu.
Lze očekávat, že většinová podpora pro Evropskou unii se v Srbsku nebude rodit snadno.
"Domnívám se, že většina Srbů nakonec bude pro. Vidí, jak kandidatura pozvedla Chorvatsko a nechce se jim zůstávat tam, kde je Bosna a někteří další. Pokud vyhraje Nikolič, může to být komplikovanější, ale řekl bych, že většinovou podporu ten proevropský kurz prostě má," uvedl pro Aktuálně.cz reportér Českého rozhlasu Martin Dorazín, který jezdí do Srbska pravidelně už od devadesátých let.
Mnozí Srbové nemohou Západoevropanům zapomenout, že se jejich armády účastnily bombardování v roce 1999 a následně v roce 2008 většina zemí Evropské unie uznala nezávislost Kosova.
Potvrzení kandidatury Bělehradu přitom předcházela minulý týden dohoda mezi srbskými a kosovskoalbánskými politiky. O režimu na společných hranicích a o tom, jak spolu budou obě strany vycházet na mezinárodní scéně.
Krajní srbští nacionalisté, jejichž vůdce Vojislav Šešelj je obviněn z válečných zločinů před mezinárodním soudem v Haagu, o Unii nechtějí ani slyšet. Ve středu v předvečer summitu jich stovky přišly před sídlo prezidenta Tadiče s heslem "Zradil jsi Srbsko a Srby!".
Zahájení rozhovorů o srbském členství zkomplikovalo v Bruselu Rumunsko, které vyzvalo srbské úřady, aby zajistily televizní vysílání a působení rumunské pravoslavné církve pro zhruba třicetitisícovou rumunskou menšinu v Srbsku.
Bukurešť považuje za Rumuny i takzvané Valachy, kterých žije v Srbsku několik desítek tisíc a tvoří svébytnou etnickou komunitu. To se nelíbilo šéfovi české diplomacie Karlu Schwarzenbergovi.
"Oni si nárokují jako rumunskou menšinu národnost, která od raného středověku na Balkáně existuje a která je nám známá jako Valaši," uvedl Schwarzenberg pro ČTK.
Česká republika je mezi zeměmi, které nejvíce prosazují, aby se se Srbskem začalo jednat.
