"Evidentně to, co pro ně Bašár Asad v posledních letech dělal, ocenili tím, že mu poskytli azyl," říká o rusko-syrských vztazích ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničních věcí, podle kterého by Asadův režim nebyl bez externí podpory životaschopný už řadu let.
Důvodem, proč se ale vše tak rychle zhroutilo jako domeček z karet, je podle diplomata fakt, že jedna ze stran konfliktu už jednoduše neměla "apetit umírat".
"Syrská armáda a lidé, kteří tam fakticky měli bojovat, prostě nebyli ochotni znovu nasazovat život, protože těch čtrnáct let konfliktu už pro ně asi bylo příliš," vysvětluje Hladík to, jak překotný byl postup rebelů v Damašku i přesto, že vojáci režimu disponovali lepší výzbrojí.
"Samozřejmě mohly tam hrát roli i nějaké zákulisní dohody," analyzuje diplomat i další faktory, jako třeba korupci v syrské armádě.
"Naděje tady je. Scénářů je spousta a je teď na Syřanech, aby ten jejich byl takový, který už nepovede k dalšímu vraždění a k dalšímu rozkladu, ale který dokáže přitáhnout investice, ať už budou ze zálivu, z Turecka, koneckonců i z Evropské unie," komentuje Hladík, kam se může Sýrie pod vedením rebelů ubírat. Varuje ale před scénářem, který se odehrál třeba v Iráku.
"V Bagdádu dones nemůžete jít v klidu ani na nákup a platí to i pro obyčejné Iráčany. A pokud máte třeba nějaký malý byznys a musíte mít strach o to, že když pošlete syna pro rajčata na trh, tak se nevrátí, protože ho unesou, tak to je ve finále to, co rozhoduje o tom, jestli ti lidé jsou spokojeni, nebo ne," vysvětluje odborník na Blízký východ, že ačkoliv se ti, kteří chtějí sestavovat novou syrskou vládu, zatím tváří, že se budou "chovat slušně", podstatné budou nakonec jejich činy na místě.
