* Reportér Aktuálně.cz Martin Novák cestuje po Španělsku, zemi zmítané krizí a nezaměstnaností * Španělsko je čtvrtá největší ekonomika eurozóny, a má tak větší potenciál ohrozit celou EU než menší zadlužené státy * Země má dluh skoro 900 miliard, drtí ji tvrdá úsporná opatření a hospodářská recese
Madrid (Od našeho zpravodaje) - Bulvár Gran Vía, hlavní madridskou nákupní ulici, zdobí reprezentativní budovy ze začátku minulého století, značkové kavárny a nejlepší restaurace ve městě.
Hluboká španělská recese, kterou doprovází sedmadvacetiprocentní nezaměstnanost, výdajové škrty a zvýšené daně, se ale projevuje i tady.
Na ulici sedí poněkud netypický žebrák. Je oholený, v saku a košili a něco si píše na papír. Jeden z milionů Španělů, které krize připravila o práci.
O kousek dál muž v podobném věku a oblečení nabízí kolemjdoucím letáky jedné restaurace.
"Střední třída se smrskává, Španělsko se začíná dělit na malou skupinu hodně bohatých a ostatní, kteří se uživí s problémy," říká Soňa Klimešová, zdravotní sestra, která se do Španělska vdala.
Spolu s několika dalšími Češkami a Čechy se občas v Madridu scházejí. Co se týká situace ve Španělsku, nálada není příliš radostná ani v místní české komunitě.
Španělsko se nemůže dostat z recese, firmy propouštějí nebo rovnou krachují, platy se snižují. Vláda premiéra Mariana Rajoye se snaží snižovat vysoký státní dluh (skoro 900 miliard eur, zhruba 88 procent HDP).
Čech Jiří Differenc se do Španělska oženil a má tady dceru. Práci má, dělá v call-centru.
"Oba s manželkou sice pracujeme, ale v mé práci se budou slučovat dvě firmy a zároveň snižovat počty zaměstnanců. Do konce května by se to mělo rozhodnout. U manželky v práci plánují propouštět 3 500 zaměstnanců a těm, co zůstanou, sníží plat o patnáct procent. Smířili jsme se s tím, že o naší práci rozhoduje někdo jiný, a tak se to snažíme doma neřešit.
I tak je to hodně náročné slyšet každý den z televize, od kolegů v práci a kamarádů stále se opakující rozhovory na téma nezaměstnanost. Někteří sousedé mne začali dokonce zdravit slovy: "Ahoj, jak se máš a co v práci?"
Češka Alena Válková má španělského manžela. O odchodu do Česka uvažuje, pokud muž ztratí práci.
"Práce se hledá složitě všem, nejen cizincům. V madridském regionu je víc než polovina lidí mladších pětatřiceti let bez práce. Pokud vím, tak skoro každý je vděčný za jakékoli zaměstnání, které sežene," říká Alena Válková.
"Pokud někdo pracuje na plný úvazek, musí počítat mobilně s deseti hodinami mimo domov. Já vycházím v půl osmé ráno a vracím se před devátou večer. Pracuji i v sobotu dopoledne a někdy v neděli," popisuje současnou španělskou realitu.
I v Madridu je na oknech mnoha bytů, kanceláří nebo obchodů nápis "na prodej". Po splasknutí realitní bubliny jsou v zemi tři miliony volných bytů, ale nemá kdo kupovat. Teď je pro všechny spíš doba šetření.
"V televizi jsou často zprávy o rodinách, které přišly o práci, nemohly platit hypotéku, a tak jim banky vzaly byt. Z mých příbuzných to naštěstí nikoho nepotkalo," říká Jiří Differenc.
Podle něj Španělé nepočítají s tím, že by brzy mělo být lépe. Propouští se, kam se člověk podívá. V dolech, ve státní letecké společnosti Iberia, propouštěla i Telefónica, i když se teď se zaměstnanci dohodla, že další snižování stavů letos a příští rok nebude.
"Všichni vědí, že tato krize bude na dlouho, a proto ti, co mohli, odešli do důchodu. Těm, kterým chybí do penze už málo a přišli na počátku krize o práci, stát nyní vyplácí podporu. Není to na rozhazování, ale pokud člověk nemá hypotéku, tak se z toho přežít dá. Výplata této podpory je podmíněná tím, že v domácnosti nesmí být příjmy na osobu vyšší než je 75 procent minimální mzdy.
Děti žijí s rodiči až do třiceti let, aby si našetřily nějaké euro na nový byt. Kdyby si moc vydělaly, tak by jejich rodiče přestali dostávat podporu. Banky sice mají spoustu volných bytů po neplatičích, ale nechtějí jít s cenou dolů, aby nemusely přiznat ještě vyšší ztráty. Takže všichni čekáme, co bude dál, a čas pomalu ubíhá."
Na předměstích Madridu zůstávají nedostavěné byty a domy, jeřáby nad nimi ztichly a znehybněly. Na další stavbu nejsou peníze ani kupci.
Nejen ti nezaměstnaní, ale i Španělé, co práci mají, nyní s velkými problémy splácejí hypotéky. Zhruba deset procent úvěrů ve španělských bankách není spláceno vůbec.
Šok vyvolaly zprávy, že někteří lidé spáchali sebevraždu, když měli o dům či byt přijít a navíc museli dál hypotéku splácet.
Krize je dobře měřitelná například četností výběrů Španělů z bankomatů. V posledním čtvrtletí loňského roku poklesly výběry v celé zemi na nejnižší úroveň za více než deset let. Prodává se také rekordně málo automobilů.
Podle optimistických předpokladů by španělská ekonomika měla mírně začít růst už příští rok, ale to bude jen začátek.
V pondělí si na summitu Evropské unie v Bruselu španělský premiér Mariano Rajoy alespoň vymohl dvouletý odklad pro snížení španělského deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP, jak to ukládají regule EU. Španělsko totiž mělo za loňský rok největší deficit z celé Evropské unie - dosáhl 10,6 procenta HDP.
