Sestavit vládu ale zřejmě bude složité. Lidová strana (PP) vedená Albertem Núňezem Feijóem ani socialisté premiéra Pedra Sáncheze totiž nebudou mít většinu, a to ani v případě koalice s jednou z dalších stran.
Lidovci budou mít ve 350členné dolní komoře 136 křesel, což je o 47 více než dosud. V případné koalici s krajně pravicovou stranou Vox, která získala 12,4 procenta hlasů a 33 křesel, by měli dohromady 169 mandátů. K většině jich je ale potřeba 176.
Nedosáhnou na ni ani socialisté, kteří si přišli na 122 křesel, společně s aliancí Sumar, jež obdržela 12,3 procenta hlasů a 31 křesel. Dohromady by tato dvě uskupení měla 153 mandátů.
Jedenašedesátiletý Feijóo už svou stranu prohlásil za vítěze voleb a řekl, že nechce, aby v zemi nastalo období nejistoty. Za svou povinnost považuje jednat se všemi stranami, aby se podařilo sestavit vládu. Vyzval k tomu, aby se nikdo nesnažil blokovat její vznik. Vládní spolupráci se stranou Vox, která si oproti volbám v roce 2019 pohoršila o 19 křesel, dosud Feijóo odmítal.
Jedenapadesátiletý Sánchez, který stojí v čele 47milionové země od roku 2018, naopak vyjádřil přesvědčení, že pravicový blok selhal. "Bylo to Pyrrhovo vítězství Lidové strany, která není schopna sestavit vládu," řekla agentuře AP i politoložka Verónica Fumanalová, podle níž hlasování skončilo patem.
AP míní, že výsledek lidovců i pravice obecně, která skončila za předvolebními očekáváními, může souviset i s obavou řady Španělů, že by se krajně pravicová strana (Vox) mohla stát součástí vlády. Bylo by to poprvé od skončení diktatury Franciska Franka, jenž zemřel v roce 1975.
V parlamentu bude i několik menších stran, z nichž ale žádná nebude mít více než sedm mandátů. Volební účast činila 71,3 procenta.
