Krutosti na civilním obyvatelstvu
Kremelská propaganda líčila sovětské vojáky vždy jako hrdinné osvoboditele východoevropských národů. Češi a Slováci je také takto vítali.
Faktem ale zůstává, že příslušníci Rudé armády často nevěděli, zda jsou na území, které před válkou patřilo Polsku či Československu, či na teritoriu s převahou německého obyvatelstva. A podle toho se i chovali.
Pamětníci ve vesnicích v okolí Ostravy a Opavy vzpomínají, že první sled sovětských jednotek se protiprávního jednání nedopouštěl, zásobovací oddíly se ale cítily být na dobytém území, a tak znásilňovaly ženy a loupily, co jim přišlo pod ruku.
Sovětské vojenské soudy vynesly v roce 1945 v tichosti rozsudky nad více než čtyřmi tisíci rudoarmějců obviněných ze zločinů spáchaných na civilistech.
V říjnu 1944 byli příslušníci Rudé armády obviněni z masakru osmdesáti německých žen a padesáti francouzských a belgických zajatců v obci Nemmersdorf ve východním Prusku. Pozdější vyšetřování ale odhalilo některé nesrovnalosti, neboť wehrmacht vystavil vesnici krátce předtím, než se jí zmocnil, nemilosrdnému bombardování a vyšetřovatelé se nenamáhali zjistit totožnost žádné z obětí.