Sopka -jak-se-jmenuje- dráždí, vědci tápou, kdy dochrlí

Martin Novák Martin Novák
20. 4. 2010 12:35
Z Islandu jsou hlášeny nové erupce, ale oblaka prachu už nejsou tak vysoko
Foto: Reuters

Reykjavík - Málokdo by ještě minulý týden čekal, že leteckou dopravu nad Evropou může na několik dní úplně ochromit málo známá a dlouho spící sopka v odlehlé části Islandu, jejíž název skoro nikdo neumí pořádně vyslovit, natož si ho zapamatovat.

Stalo se a vulkán Eyjafjallajökull vstoupil do historie jako největší sabotér mezinárodní letecké dopravy.

Může se takový výpadek v létání opakovat? A třeba velmi brzy? Vulkanologové jsou opatrní, s jistotou nikdo nechce a ani nemůže nic říci.

Eyjafjallajökull vybuchl po velmi dlouhé době a sami Islanďané tvrdí, že chování této sopky je pro ně velkou neznámou.

"Každá sopka je jiná a s touto zrovna nemáme příliš zkušeností - naposledy vybuchla před 200 lety," tvrdí geoložka Bergthora Thorbjarnardottir.

"Obvykle jsou erupce nejsilnější hned zpočátku a pak se zmírňují. Ale tato sopka je jiná. Na začátku byly výbuchy mírné, pak zesílily," citoval deník New York Times islandského seizmologa Palla Einarssona.

To potvrzuje i Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Praze.

"Erupce probíhaly ve dvou fázích. První, mírnější, začala 20. března. Druhá, silnější, 14. dubna. Těžko říci, jak se bude vulkán chovat dál. Historie pozorování sopek je krátká a o této sopce mnoho nevíme. Na Islandu ale v minulosti erupce některých sopek trvaly dost dlouho," řekl Zedník Aktuálně.cz.

Včera islandští vulkanologové hlásili, že popel z Eyjafjallajökullu už stoupá jen do výšky dvou kilometrů, zatímco ještě v pátek se pohyboval až jedenáct kilometrů nad zemí.

Vědci už prozkoumali kráter i ze vzduchu. Podle nich dnes v kráteru přibylo lávy a ubylo popela, což je pro letadla dobré znamení.

"Situace je rozhodně lepší než v sobotu, ale jak asi každý ví, vše se může rychle měnit," sdělila včera mluvčí islandského ministerstva zahraničí.

Někteří vědci se obávají, že tání ledu, spojené s klimatickými změnami, může ještě zvýšit sopečnou aktivitu na Islandu, který leží na rozhraní dvou tektonických desek. Severoamerické a euroasijské.

Na ostrově je asi 140 známých sopek, z toho 30 aktivních.

"Led taje a to samozřejmě magmatickou činnost ovlivní. Erupce budou silnější a patrně i častější," cituje agentura Reuters vulkanologa Freisteina Sigmundssona z Islandské univerzity.

Jan Zedník o tom tolik přesvědčen není.

"Je to dost velká spekulace. Jde o procesy , které se odehrávají hluboko v podzemí a povrchové efekty na ně ve většině případů nemají vliv," říká český vědec.

Oblak z Eyjafjallajökullu vznikl v důsledku rychlého zchlazení žhavého magmatu. Vytváření mraků sopečného popela způsobil led z tající ledové pokrývky.

 

Právě se děje

Další zprávy