Varšava - Její propuštění z práce se stalo jednou z rozbušek stávky, která vypukla v gdaňských loděnicích 14. srpna 1980 a vedla ke vzniku odborového hnutí Solidarita, jež později svrhlo komunistický režim v Polsku.
V sobotu zahynula Anna Walentynowiczová, někdejší vydavatelka samizdatu a dělnice, v troskách letadla, které se s polským prezidentem Lechem Kaczynským zřítilo u západoruského Smolenska.
Podobně jako historik Janusz Krupski, šéf Úřadu bojovníků a pronásledovaných osob, který po zákazu Solidarity dokázal tajné komunistické policii unikat po téměř dvacet měsíců, než byl v roce 1983 dopaden.
V Solidaritě působil ostatně i sám Kaczynski a celá řada poslanců a představitelů veřejného života, kteří byli na palubě dvacet let starého Tupoleva, jenž havaroval na západě Ruska.
Polsko přišlo o část svých elit a zažívá největší tragédii od druhé světové války, jak ale zdůraznil maršálek Senátu, neznamená to, že by státní instituce "přestaly fungovat".
Armádní velení i vnučka katyňského generála
V troskách letounu zahynul náčelník generálního štábu polské armády generál Francizsek Gagor i vrchní velitelé pozemních, námořních, vzdušných a speciálních sil.
Ale také vnučka brigádního generála Mieczyslawa Smorowinského, jenž byl jedním z 22 tisíc polských důstojníků a intelektuálů, které v katyňském lese u Smolenska povraždila Stalinova tajná policie, a jejichž smrt si Kaczynski a jeho doprovod chtěli připomenout u příležitosti sedmdesátého výročí masakru.
Mezi mrtvými by zřejmě byl i generál Waldemar Skrzypczak, jehož loni ve funkci velitele pozemní armády vystřídal generál Tadeusz Buk, který nyní figuruje mezi mrtvými.
Skrzypczak v uplynulých letech opakovaně poukazoval na fakt, že prezidentská letka je zastaralá. Jednou z příčin neštěstí mohl být i fakt, že havarovaný letoun měl odslouženo dvacet let.
"Jsem přesvědčený, že rozhodnutí o tom, kdo poletí Tu-154, bylo kardinální chybou," řekl generál v rozhovoru pro polskou televizi. Domnívá se navíc, že nebylo dodrženo dřívější ustanovení, podle něhož jedním letadlem nesmí cestovat větší počet významných představitelů země zároveň.
NKVD nad ním vynesla trest smrti
Katyni sice unikl poslední exilový prezident Polska Ryszard Kaczorowski, který padl do rukou Stalinovy NKVD až po masakru. K místu někdejší tragédie ale nyní na palubě letadla, jímž cestoval Kaczynski, směřoval neodvratně také. Bylo mu jedenadevadesát let.
V roce 1940 nad ním NKVD vynesla trest smrti, Kaczorowski ale mohl následně vstoupit do nově se tvořící polské armády. Bojoval u Monte Cassina pod generálem Wlodyslawem Andersem, který časy katyňských masakrů zázrakem přežil podobně jako on.
V troskách letounu zahynul i hlavní kaplan polské armády Tadeusz Ploski, stejně jako pravoslavný kněz generál Miron Chodakowski.
Nedoprovázet prezidenta na jeho cestě do Katyně se naopak na poslední chvíli rozhodla pracovnice jeho kanceláře Zofia Kruszyńska-Gust. V noci na sobotu několik hodin předtím, než měla odcestovat na letiště, se zničehonic probudila a aniž měla nějakou předtuchu či zlý sen, řekla si, že do Smolenska nepoletí.
