Směje se USA, Rusko, Česko: Každý něco dostal. I Praha

Martin Novák Martin Novák
9. 4. 2010 0:03
Dmitrij Medvěděv naznačil, že Rusko možná kývne na výzvy k přijetí sankcí proti Íránu
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Podpis smlouvy START II mezi Spojenými státy a Ruskem zahýbal čtvrtečním děním ne jen v české metropoli. Když se ohlédneme zpět jen po několika hodinách, co vidíme? Že všichni z Prahy odjíždějí viditelně dobře naladěni. Každý něco dostal a každý vypadal spokojen.

"Mezi námi vznikly skutečně velmi dobré osobní vztahy, vzniklo to, čemu se říká "osobní chemie" a co, jak se mi zdá, pomáhalo dosáhnout dohody," uvedl po podpisu Dmitrij Medveděv.

Domů přivezl poselství o tom, že Amerika stále považuje Rusko za velmocenského partnera a nezapomněla s ním jednat jako rovný s rovným. Nebojí se ho sice tolik jako kdysi Sovětského svazu, ale respektuje jej a bere v potaz jeho zájmy.

Zajímavosti kolem summitu

  • Kde obě velmoci prováděly pokusné jaderné výbuchy? Sovětský svaz u města Semipalatinsk (dnes Semej) na severovýchodě Kazachstánu, kde se dodnes rodí v důsledku radiace a kontaminace nemocné a deformované děti.  Američané prováděli pokusy v Nevadské poušti, v Novém Mexiku a na atolech na Marshallových ostrovech.
  • Kolik vlastně stojí sestrojení  jaderné hlavice? Přesný propočet asi nelze dát a byl by závislý na mnoha specifických faktorech. Japonský deník Sankei Šimbun. Získal zprávu japonské tajné služby o tom, kolik by to stálo od prvních kroků v jaderném programu až po samotnou hlavici. Prý dva až tři miliardy dolarů, vývoj by trval tři až pět let.
  • Kde je v současná době jaderná zbraň nejblíže od českých hranic? V Německu, kde jsou stále americké hlavice, ale část současné německé vládní koalice usiluje o jejich odstranění. Americké atomové zbraně jsou také v Itálii, Nizozemsku a některých dalších evropských státech. Není vyloučeno, že Obama plánuje jejich stažení z kontinentu.
  • Byly v Československu za komunistického režimu sovětské jaderné hlavice? Historici se na základě dostupných materiálů domnívají, že nikoliv. V ČSSR stály nosiče, ale samotné zbraně tedy nainstalovány nebyly. Bývalý československý premiér Lubomír Štrougal ve své nedávno vydané knize pamětí tvrdí, že hlavice tady nebyly, ale Moskva chtěla, aby si Západ myslel, že ano nebo aby si alespoň nebyl jistý.
  • Nejblíže k jaderné kolizi mezi oběma velmocemi bylo v roce 1962 v době. Karibské krize. Sověti dopravili na Kubu rakety středního doletu, USA v reakci vyhlásily námořní blokádu ostrova. Sovětský vůdce Chruščov nakonec ustoupil a rakety stáhl.
  • Málo se ví o tom, že v Praze byli i dva američtí prezidenti v době, kdy ještě nebo už nebyli ve funkci. Dwight Eisenhover byl v československé metropoli jako voják těsně po válce v roce 1945, prezidentem se stal o osm let později. Richard Nixon přijel do ČSSR na „utajenou" návštěvu jako soukromá osoba v roce 1982. Tedy šest let poté, co prezidentský úřad opustil. V Praze se sešel s předsedou vlády Lubomírem Štrougalem.
  • Hillary Clintonová se netají tím, že má Prahu ráda. Když doprovázela svého manžela na návštěvě v roce 1994, po večeři v restauraci s výhledem na Karlův most údajně prohlásila, že si přála, aby „tento večer nikdy neskončil."

Obě velmoci se zavázaly do sedmi let snížit počet funkčních strategických hlavic na 1550 na každé straně, což znamená likvidaci zhruba třetiny jejich jaderných arzenálů. Dohoda také omezila počet rozmístěných nosičů atomových zbraní na 700.

Likvidace pomůže ruské ekonomice, odpadne nákladné udržování hlavic, jejichž pravděpodobnost použití někdy v budoucnosti se stejně téměř rovnala nule. Ostatně pro americký rozpočet, v současné době dost napnutý, představuje údržba tolika nepotřebných hlavic také jistou zátěž.

Společně proti Íránu?

Baracku Obamovi se patrně daří snaha dotlačit Rusko přes všechny neshody k podpoře sankcí proti Íránu v Radě bezpečnosti OSN. V Praze oba politici o Íránu jednali a Medveděv ve Španělském sále řekl, že "Rusko není proti sankcím, ale musejí být chytré, účinné a nesmějí jen trestat íránské obyvatelstvo."

Dodal, že íránské reakce na výzvy okolního světa nejsou kontruktivní. Moskva dříve sankce proti Íránu, s nímž má významné hospodářské vztahy, odmítala a Vladimir Putin ještě nedávno tvrdil, že neexistují žádné důkazy o íránské snaze vlastnit nukleární zbraň.

Teď se rýsuje změna, což by Obama doma mohl vydávat za zahraničněpolitický úspěch.

S protiraketovým systémem pomalu

Zároveň se ve smlouvě Američané vyhnuli zmínkám o protiraketové obraně v Evropě, kterou Rusko stále vnímá jako hrozbu a porušení rovnováhy sil (po zrušení plánů na základnu a radar v Polsku a Česku se nyní objevují úvahy o stavbě základny v Rumunsku či Bulharsku).

Rusové nakonec ustoupili od požadavku, aby ve čtvrtek podepsaná smlouva vylučovala výstavbu amerického protiraketového systému a v Praze byl Obama optimistou.

"Souhlasili jsme s tím, že rozšíříme naše jednání na protiraketovou obranu. To bude zahrnovat pravidelnou výměnu informací o tom, jak hodnotíme rizika, ale také dokončení společného hodnocení nových balistických raket. S tím, jak budou tato hodnocení dokončena, se těším na zahájení vážného dialogu o rusko-americké spolupráci na protiraketové obraně," prohlásil Obama.

Porozumění obou prvních mužů v Praze demonstroval i detail, se kterým původně dramaturgie summitu nepočítala. V Kyrgyzstánu, tisíce kilometrů daleko na východ ve Střední Asii, propukly násilné nepokoje a země už dva dny nemá funkční vládu.

Protože Rusko i USA mají v této zemi nedaleko Afghánistánu vojenské základny, Obama i Medveděv z Prahy telefonicky řešili Kyrgyzstán a oba vyzývali ke klidu.

Klaus: Je to důležitější, než se zdálo

V Praze to zkrátka vypadalo - alespoň na několik hodin - že mezi Moskvou a Washingtonem vlastně nejsou žádné zásadní rozpory. Realita sice taková není a dřív nebo později dostaví nová vzájemná kritika a hrozby, nicméně už dlouho mezi Rusy a Američany nevládlo takové porozumění jako v české metropoli.

Své získala také Česká republika. Oba prezidenti českým hostitelům v přímém přenosu, vysílánem do celého světa, českým hostitelům poděkovali, Praha si na chvíli zahrála na mediálně nejsledovanějí metropoli planety. Medveděv dokonce ocenil i pražské jarní počasí, které podle něj vystihuje oteplení v rusko-amerických vztazích.

Prezident Klaus v hodnocení uvedl, že summit je ještě větší událostí, než se původně domníval.

Všechno má své kritiky a tak pokračují a budou pokračovat diskuse o tom, zda rusko-americké odzbrojení naopak neposílí tendence jiných států více zbrojit a zda právě existence rozsáhlého nukleárního arzenálu není tou nejlepší pojistkou proti vypuknutí atomové války.

Ve střední a východní Evropě nepřestane být Obama svými odpůrci obviňován, že členy NATO a Evropské unie z této části kontinentu obětuje na oltář Kremlu.

I zastánci těchto názorů možná nakonec po Praze nebudou tak docela nespokojeni. Americký prezident se v rezidenci velvyslance v Bubenči ve čtvrtek večer setkal s jedenácti premiéry či prezidenty nových členských států NATO. Právě proto, aby je ujistil, že jeho vstřícnosti k Rusku se neobrátí proti nim.

 

Právě se děje

před 17 minutami

"Zlej Kája" se kvalifikoval na mistrovství světa

Český profesionální šipkař Karel Sedláček, přezdívaný "Zlej Kája", si v prosinci zahraje na mistrovství světa.

V posledním kvalifikačním turnaji vyřadil postupně tři soupeře a na elitním dostaveníčku si zahází podruhé v kariéře. Rowbyho-Johna Rodrigueze smetl výsledkem 6:0, Nizozemce Benita van de Pase 6:2 a Nizozemce Jana Dekkera 7:2. 

Mistrovství světa se koná od 15. prosince v londýnském Alexandra Palace. 

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy