Balikatan (ve filipínštině "Bok po boku") se letos koná už potřiadvacáté. Jak stanovuje filipínsko-americká smlouva o společné obraně, obě strany se na každoročních manévrech připravují na aktuální hrozby. V posledních letech šlo tedy převážně o protiteroristická cvičení.
Žádná ostrá střelba
Nejinak je tomu i letos. Místo vojáků v poli se ale tentokrát budou potit spíše vojenští stratégové u stolu. Jak píše agentura Reuters, za úkol mají připravit scénář účinné reakce na případnou námořní hrozbu v podobě unesené lodi přeměněné v jakousi plovoucí bombu.
A zatímco 130 plánovačů bude za štábním stolem namáhat mozky, půldruhého tisíce vojáků se má na neklidném jihu Filipín soustředit na humanitární projekty, jako je budování klinik a infrastruktury v oblastech, které jsou tradičními baštami ozbrojených radikálů.
Manila i Washington si od toho coby spojenci ve válce proti terorismu slibují především oslabení místního vlivu radikálních islamistických skupin, které využívají neutěšené situace tamního muslimského obyvatelstva k rekrutování bojovníků pro svou ozbrojenou kampaň vůči centrální vládě převážně katolických Filipín.
"Žádná ostrá střelba se letos nepředpokládá," uvedl na tiskové konferenci v Manile generálmajor Stephen Tom, který řídí cvičení za americkou stranu.
Balikatan 2007
- Doba trvání: 18.února až 4.března
- Strategicko-plánovací část cvičení: 130 vojenských plánovačů bude připravovat scénář efektivní reakce pro případ teroristického útoku z moře
- Práce v terénu: 700 ozbrojených filipínských vojáků bude krýt záda čtyřem stům Američanů a stejnému počtu Filipínců, kteří se mají soustředit na humanitární projekty na jihu Filipín
- Cíl: připravit teroristy o podporu mezi místními obyvateli ("Na Filipínách je sedm tisíc ostrovů, to je hodně míst, kde se schovat," řekl mluvčí americké armády Mark Zimmer)
První oběť
Ani "oddechové" tempo, které bylo pro letošní Balikatan zvoleno, ale nezabránilo ztrátám, respektive jedné ztrátě, na lidských životech. Už na sklonku minulého týdne, tedy v předvečer zahájení cvičení, zkolaboval ve vojenském táboře na jihu Filipín dvacetiletý voják ze státu Kentucky Timothy Lewis.
"Dostal úžeh, zastavilo se mu srdce a doktoři ho už nedokázali oživit," cituje agentura AP amerického vojenského mluvčího, majora Johna Redfielda. "Chtěl bych zdůraznit, že to nemělo nic společného s čímkoli, co by se dalo označit za bojovou operaci."
Filipínská ústava neumožňuje, aby na území tohoto ostrovního státu aktivně působila cizí vojska. Role Američanů se proto omezuje na výcvik, technickou podporu a poradenství, i tak ale každý příjezd amerického kontingentu vyvolává u značné části filipínské veřejnosti odmítavé reakce.
Kauza Smith
Odpor vůči vojenské přítomnosti Američanů ještě narostl poté, co loni v prosinci filipínský soud uznal amerického svobodníka Daniela Smithe vinným ze znásilnění mladé Filipínky.
- ČTĚTE VÍCE: Znásilnil Filipínku, dostal 40 let
Případ, který poutal pozornost filipínské veřejnosti déle než rok, nakonec málem způsobil zrušení letošního Balikatanu. Filipínský soudce totiž nerespektoval názor amerických právníků, že podle smlouvy o vojenské spolupráci mají souzení vojáci právo na pobyt v americké, nikoli filipínské vazbě.
Když Spojené státy v reakci na umístění Smithe do filipínské vazební věznice oznámily, že ustupují od letošního vojenského cvičení, nechala filipínská prezidentka Gloria Macapagalová-Arroyová, která patří k nejbližším spojencům Washingtonu v regionu, přemístit Smithe na americkou ambasádu, a to do té doby, než o jeho dalším osudu rozhodne odvolací soud.
Američané vstřícné gesto ocenili a dali letošnímu Balikatanu zelenou. Narozdíl od minulých let, kdy se jej účastnilo na pět tisíc amerických vojáků, jich ale tentokrát přicestovaly jen čtyři stovky.
