Bratislava - Slovenský parlament schválil ve středu usnesení, kterým zrušil tzv. Mečiarovy amnestie.
Šlo o kontroverzní kroky vlády někdejšího slovenského premiéra Vladimira Mečiara, posvěcené parlamentem, které kromě jiného bránily trestnímu stíhání pachatelů únosu syna někdejšího prezidenta Michala Kováče v roce 1995 do ciziny.
Ze zavlečení Kováče mladšího do Rakouska byla v době Mečiarovy vlády v devadesátých letech minulého století podezřelá slovenská tajná služba SIS.
Slovenská prokuratura podala už v roce 2000 v souvislosti s únosem Kováče mladšího žalobu na 13 osob včetně bývalého šéfa SIS Ivana Lexy.
Soud ale jejich trestní stíhání zastavil právě kvůli amnestiím.
Ty vydal v roce 1998 sám premiér Vladimír Mečiar, který tehdy vykonával i některé prezidentské pravomoci, protože Slovensko přechodně nemělo hlavu státu.
Po úterním zrušení amnestií, kdy jejich zneplatnění podpořilo 129 ze 144 přítomných slovenských poslanců, by původní trestní stíhání mělo být obnoveno. Rozhodnutí sněmovny ale ještě posoudí slovenský Ústavní soud.
"Dozrál čas a politická vůle, abychom toto stigma slovenské politiky odstranili. Chci uvítat i konstruktivní postoj opozice," řekl před hlasováním sněmovny o zrušení amnestií premiér Robert Fico.
Ten přitom v minulosti označil amnestie za nezrušitelné. Nakonec ale tento krok podpořil.
Pokus zdiskreditovat prezidenta
Zavlečením syna tehdejšího slovenského prezidenta do Rakouska chtěla SIS v roce 1995 podle některých informací vydírat samotnou hlavu státu Michala Kováče, který kritizoval vládu premiéra Mečiara.
Na prezidentova syna, Michala Kováče mladšího byl v té době v Německu vydán zatykač kvůli údajné zpronevěře v bratislavské firmě Technopol.
Rakouský soud ho ale německé prokuratuře nevydal a vrátil ho na Slovensko. Německá justice pak stíhání Kováče mladšího zastavila.
Následné Mečiarovy amnestie, které měly zabránit vyšetření celé aféry, se nakonec vztahovaly i na případ zmařeného referenda o vstupu země do NATO. I v této části je současný slovenský parlament anuloval.
Ústavní novela
Cestu k možnosti rušit tzv. Mečiarovy amnestie otevřela nedávná ústavní novela, kterou slovenský parlament schválil minulý týden.
Národní rada tehdy zároveň rozhodla, že anulaci amnestií a milostí bude automaticky posuzovat ústavní soud.
Pokud ústavní soudci během 60 dnů od zahájení řízení rozhodnutí sněmovny nezruší, usnesení parlamentu bude platné.
Spolu se zrušením tzv. Mečiarových amnestií schválené usnesení parlamentu ruší i milost, kterou v aféře Technopol prezident Kováč udělil svému synovi.
Bývalý prezident, který zemřel loni ve věku 86 let, tak podle dřívějších informací rozhodl proto, aby slovenské úřady vrátily pas jeho synovi a ten mohl vycestovat do Německa k výpovědi.
V současnosti pracuje Kováč mladší ve slovenské diplomacii.
Slovenská sněmovna v minulosti neschválila několik návrhů na zrušení Mečiarových amnestií, a to i kvůli nesouhlasu Ficovy strany Směr-sociální demokracie.
Současný kabinet nakonec navrhl ústavní novelu ohledně možnosti zrušit prezidentské amnestie či milosti sněmovnou za předpokladu, že tyto právní akty odporují principům demokratického a právního státu.
Pro zrušení amnestií se v průzkumu veřejného mínění vyslovily skoro dvě třetiny Slováků.
