Šipoš svůj návrh na odložení hlasování o nedůvěře kabinetu zdůvodnil tím, že je třeba vytvořit prostor k dalším jednáním o řešení vzniklé krize, včetně možnosti konání nových voleb. Šipošův návrh sněmovna schválila i díky hlasu nezařazeného poslance Tomáše Taraby, který původně plánoval hlasovat pro pád vlády a který nyní řekl, že posunutí termínu hlasování o nedůvěře vládě umožnilo debatu o vypsání předčasných voleb.
Ke konání nových voleb by nejprve musela být změněna ústava a následně zkráceno stávající volební období.
K vyslovení nedůvěry kabinetu je zapotřebí souhlas většiny z celkového počtu 150 poslanců. Tábor zastánců i kritiků vlády z řad zákonodárců byl původně vyrovnaný. V úterý dopoledne ale už druhý dosud vládní poslanec ohlásil, že podpoří pád vlády. Místopředseda parlamentu za OLaNO Gábor Grendel pak uvedl, že ve sněmovně je potřebná většina k prosazení nedůvěry kabinetu.
S iniciativou, aby sněmovna vyslovila nedůvěru vládě, přišla bývalá vládní strana Svoboda a Solidarita (SaS), jejíž čtyři ministři v září podali demisi. Vyvrcholila tím poslední koaliční krize, v níž SaS neúspěšně žádala, aby předseda nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) a ministr financí Igor Matovič z kabinetu odešel. SaS a Matovič byli dlouhodobě ve sporu.
Předseda sněmovny Boris Kollár přerušil schůzi do čtvrtka. To znamená, že odloženo bylo také hlasování poslanců o návrhu státního rozpočtu na příští rok, jež se původně očekávalo rovněž během úterý.
