Bratislava - Slovenská koaliční vláda Ivety Radičové je v krizi. Nedokáže se dohodnout na navýšení záchranného fondu eurozóny pro zadlužené země, které potřebují pomoc.
Proti navýšení jsou liberálové ze strany Svoboda a Solidarita (SaS) předsedy parlamentu Richarda Sulíka. Ani úterní dlouhé vyjednávání, které se protáhlo hluboko do noci, k dohodě nevedlo.
Parlament má přitom o fondu hlasovat už 11. října. Objevují se tak názory, aby návrh byl spojen i s hlasováním o důvěře vládě.
Koalici tvoří premiérčina Slovenská křesťanská a demokratická unie (SKDÚ), Svoboda a Solidarita, Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) a strana Most-Híd, reprezentující hlavně maďarskou menšinu.
Předák opozičního Smeru Robert Fico prohlásil, že za určitých podmínek může vláda při hlasování o fondu počítat s jeho podporou. Chce ale buď změny ve složení kabinetu, nebo předčasné volby.
Poslední volby, ze kterých vzešla vláda Radičové, se přitom konaly loni v červnu.
Ostatní země eurozóny odmítají návrh udělit Slovensku nějakou výjimku, o kterou Sulík žádal. Podle předsedy SaS to ale bylo reálné, dokud Fico nepřišel s tvrzením, že vládu ohledně záchranného fondu podpoří.
"Fico si pustil do kalhot, když řekl, že bude hlasovat. Brusel v tuto chvíli ztratil motivaci vážně vyjednávat," řekl Sulík novinářům.
Myšlenka pomoci jiným státům eurozóny je na Slovensku nepopulární jak mezi obyvatelstvem, tak mezi politiky. Například slovenský ministr zahraničí Mikuláš Dzurinda se netají tvrzením, že by bylo pro všechny lepší, kdyby Řecko zbankrotovalo.
Také Iveta Radičová dlouho váhala, zda má Slovensko s navýšením záchranného fondu souhlasit. V odporu však vytrval jen Richard Sulík, který je od počátku ostře proti pomoci silně zadluženým zemím.
Zvýšení fondu na 440 miliard eur už schválilo čtrnáct členských států eurozóny ze sedmnácti, mezi nimi i Německo.
Pro Slovensko ze změny vyplývá, že by do záchranného fondu pro zemi v problémech poskytlo 7, 7 miliard eur namísto původně plánovaných 4,4 miliard eur.
