Londýn - Ta tam je doba, kdy západní univerzity neměly na světě konkurenci.
Jak zjistila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), asijské ekonomiky pomalu ale jistě předhánějí školy v Evropě a USA.
V roce 2020 bude podle předpokladu statistiků 29 % absolventů vysokých škol (ve věku 25-34 let) pocházet z Číny, citovala průzkum BBC.
Spojené státy zaznamenají jedenáctiprocentní pokles počtu absolventů, čímž spadnou na 3. příčku, hned za Indii a vůdčí Čínu. Znatelný pokles čeká i Rusko.
Když Brazílie poráží Německo
Čínský a indický akademický vzestup jde podle OECD ruku v ruce s ekonomickým rozvojem.
Snaží se změnit svůj tradiční charakter. Namísto levné výroby sázejí na hi-tech. Chtějí se přiblížit západní střední třídě, dodává BBC.
Tempo rostoucího počtu vysokoškoláků je rychlé nejen v Asii. Na konci dekády bude v Brazílii víc lidí s diplomem než v Německu, Turecko povede nad Španělskem a v Indonésii vyjde z univerzit třikrát víc lidí než ve Francii.
Ačkoliv lze očekávat víc pracovních příležitostí pro vzdělané lidi, a to zejména v technologických oblastech, nikdo zatím neví, jaký bude mít vyšší počet absolventů reálný vliv na ekonomiku.
Kvalita, nebo kvantita?
Množství diplomů totiž neznamená zaručený pokrok.
Vědci z Internetového institutu na Oxfordské univerzitě zjistili, jak svět produkuje a hlavně konzumuje v současném online věku informace. Podle jejich závěrů na tom Asie až tak dobře není.
"Zajímavé je, že Západ si drží své silné pozice. Kontroluje totiž instituce," řekl BBC šéf institutu Viktor Mayer-Schonberger.
V Číně je sice nejvíc absolventů v historii, digitální nástroje ale zdaleka nevyužívají tolik jako jejich vrstevníci na Západě.
Vše se ale samozřejmě může změnit. "V informačním věku to není o silnicích a lodních cestách. Namísto uhlí a oceli vede ten s nejlepšími univerzitami a inovačními centry," uzavírá Mayer-Schonberger.
