Damašek - Syrská domácí a exilová opozice se po šesti měsících povstání proti režimu Bašára Asada sjednotila a představila své vedení.
Vznikla Syrská národní rada, složená z exulantů i lidí, kteří žijí v Sýrii. Celkem ji tvoří 140 členů.
Zastřešuje všechny náboženské a etnické skupiny země a stejně tak i různé politické proudy. Od krajní levice až po islamisty.
Jména některých členů, kteří žijí v Sýrii, rada nezveřejnila kvůli obavám o jejich bezpečnost. Od poloviny března, kdy protesty začaly, syrské bezpečnostní síly zatkly přes patnáct tisíc osob a přes 2600 Syřanů zemřelo.
Rada si vytkla dva základní cíle. Svrhnout režim Bašára Asada do půl roku a dokázat to beze zbraní. Nenásilnou revolucí.
Řada expertů a znalců má ale spíše za to, že pokud Asad bude pokrčovat v brutálním potlačování opozice a střelbě do demonstrantů, výsledkem bude pravděpodobně občanská válka.
Asadovy elitní vojenské formace - Prezidentská garda a čtvrtá armádní divize - zatím zůstávají prezidentovy věrné. Několik stovek, možná tisíc vojáků z armády dezertovalo, ale bylo mezi nimi jen málo důstojníků.
"Chceme, aby mezinárodní společenství zvýšilo diplomatický a ekonomický tlak na Asada," řekla v Istanbulu mluvčí Syrské národní rady Basma Kadmaníová.
Evropská unie už uvalila embargo na dovoz syrské ropy, k zastavení násilí vyzvala Damašek i Liga arabských států a Turecko. Asadův režim má ale nadále podporu Ruska, Číny a Íránu.
I v pátek členové ozbrojených sil režimu rozháněli střelbou demonstrace po skončení pátečních modliteb v mešitách. Opozice hlásí nejméně osmadvacet mrtvých z různých částí země. V damašské čtvri Darája údajně vojáci stříleli uvnitř mešity.
Syrští vojáci také překročili zhruba o 200 metrů hranici s Libanonem při pronásledování skupiny lidí. Po prudké palbě se vrátili zpět.
Povstání začalo před půl roku, 15. března. Asad však na rozdíl od prezidentů Tuniska a Egypta odmítá rezignovat a protesty označuje za "zahraniční konspirace."
