Za severním polárním kruhem padají rekordy, na Sibiři je větší horko než v Česku

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
24. 6. 2020 19:15
Teploty za severním polárním kruhem v minulých dnech dosáhly rekordních hodnot. V odlehlém sibiřském městečku Verchojansk vystoupaly minulou neděli až na 38 stupňů Celsia. To je o 18 stupňů více, než jsou zdejší průměrné červnové teploty.
Tání permafrostu na Sibiři.
Tání permafrostu na Sibiři. | Foto: Shutterstock

Město s 1300 obyvateli, které leží skoro 5000 kilometrů na východ od Moskvy, je na extrémní výkyvy zvyklé, ale nynější hodnoty překvapily místní i vědce. V lednu tu obvykle panují mrazy až minus 42 stupňů Celsia, zatímco v červnu se teploty pohybují okolo 20 stupňů nad nulou.

"Dnes ráno jsme viděli satelitní snímky a je to jedna velká červená masa. Je to zarážející a znepokojivé," uvedla mluvčí Světové meteorologické organizace (WMO) Clare Nullisová.

"Oblast východní Sibiře zjevně zažívá velmi, velmi chladné extrémy v zimě, ale je také známá svými letními extrémy, takže v červenci nejsou neobvyklé teploty nad 30 stupňů Celsia," řekla Nullisová. "Samozřejmě ale 38 stupňů Celsia, to je výjimečné," doplnila.

Předchozí rekord z Verchojansku pochází z 25. července 1988, kdy místní meteorologická stanice naměřila 37,3 stupně Celsia. Stanice funguje od roku 1885.

WMO ověřuje naměřené hodnoty přes ruské úřady, následně provede vlastní měření. Předběžně ale vědci považují data za legitimní, protože jsou v souladu s trendem oteplování i konkrétními daty nasbíranými v oblasti.

Mírná zima a brzké jaro

I když je horko v letních měsících za polárním kruhem běžné, vysoké teploty z poslední doby jsou neobvyklé. Poslední zima byla mírnější než dříve a jaro - provázené táním sněhové pokrývky a praskáním ledu na sibiřských řekách - dorazilo extrémně brzy.

"Jaro bylo na Sibiři neobvykle horké. Odpovídající nedostatek spodního sněhu v regionu v kombinaci s celkovým zvyšováním globálních teplot nepochybně mohl hrát rozhodující roli, která vedla k těmto extrémním hodnotám," cituje WMO na svých stránkách profesora Randalla Cervenyho z Arizonské státní univerzity.

Květnový rekord 25,4 stupně Celsia padl v ruské Chatanze na nejsevernějším výběžku asijského kontinentu, poloostrovu Tajmyr. Třicetistupňové rekordy pak v červnu vykazovala měření v různých částech Sibiře.

Podle služby Copernicus Climate Change, spadající pod program Copernicus Evropské unie, zažívala v posledních třech měsících Arktida teploty v průměru o deset stupňů vyšší, než je obvyklé.

Arktida se otepluje dvakrát rychleji

Arktida se za posledních třicet let oteplila asi dvakrát rychleji, než je světový průměr. A zatímco ve světě se teplota vzduchu mezi lety 1960 a 2019 průměrně zvýšila zhruba o jeden stupeň Celsia, na severním pólu to bylo až o čtyři stupně, uvádí meteorolog britské stanice BBC Simon King.

"Přestože se planeta jako celek zahřívá, neděje se to rovnoměrně. Například západní Sibiř vyniká jako region, který se otepluje rychleji, než jaký je průměr. Kolísání teploty z měsíce na měsíc a z roku na rok tu bývá velké. To znamená, že do jisté míry nejsou velké teplotní anomálie překvapením. V tomto případě je však neobvyklé, jak dlouho anomálie s nadprůměrnými teplotami přetrvávají," píše na svých stránkách meteorologická služba Copernicus.

Přestože jde o málo osídlený region, oteplování v oblasti Arktidy může způsobit řadu problémů. Vyšší teploty a silný vítr vedly loni k rozsáhlým požárům. Ty oblast sužují i letos, navíc se objevily dříve a ve větším rozsahu než obvykle.

Vědci se také obávají roztání trvale zmrzlého permafrostu, zpod kterého by se uvolnily zadržované skleníkové plyny oxid uhličitý a metan. Jejich uvolnění může vést k dalšímu oteplování v oblasti.

Oteplování v Arktidě způsobuje rychlejší tání ledovců, které následně vede i ke zvyšování hladiny oceánu. K dalšímu oteplování přispívá obnažená a snadněji se zahřívající země, kterou dosud pokrýval led, odrážející sluneční paprsky.

Rekordy na jaře zaznamenal i nejjižnější kontinent. Výzkumná stanice na Antarktidě podle WMO v únoru hlásila nejvyšší teploty v historii záznamů.

Video: Boj o klima? Vymýváme kelímky od jogurtů a pak letíme přes půl světa, říká psycholog

Hodně prudy bychom si ušetřili tím, kdybychom šli po tom důležitém. Nemůžeme být dokonalí v nedokonalém světě, míní Jan Krajhanzl. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 17 minutami

Dálnice D11 u Prahy bude uzavřená kvůli komplikacím při demolici mostu až do rána

Kvůli komplikacím při demolici mostu přes D11 u Prahy se zpozdí zprovoznění komunikace avizované dříve na 18:00. Podle Národního dopravního informačního centra (NDIC) se provoz na dálnici obnoví až v pondělí ráno. Práce na bourání mostu ztěžuje velké množství výztuže, která nebyla zanesena v dokumentaci, a dělníci o ní tedy nevěděli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při sesuvu půdy na severu Indie přišlo o život devět osob

Devět lidí přišlo o život při sesuvu půdy v severoindickém státě Himáčalpradéš. Sesuté balvany spadly na vůz, v němž cestovalo 11 lidí. Zbylé dvě další osoby a jeden kolemjdoucí byli zraněni. Uvedla to agentura ANI s odvoláním na indo-tibetskou pohraniční policii (ITBP).

Balvany valící se z kopce způsobily také zřícení nedalekého mostu a poškodily několik aut. Zablokováno bylo také několik silnic, uvedla agentura Reuters.

Západ Indie v minulých dnech zasáhly monzunové deště, které vyvolaly záplavy a rozsáhlé sesuvy půdy. Ve státě Maháráštra při záplavách a sesuvech zahynulo 138 osob a desítky dalších se stále pohřešují, uvedla televizní stanice NDTV. Dvě státní dálnice a důležité silnice zůstávají zavřené pro dopravu, což ztěžuje evakuaci lidí. Mnoho jich uvízlo na střechách svých zatopených domů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy