Štrasburk - Evropský parlament jasnou většinou odmítl krácení rozpočtu Evropské unie na rok 2013, které v červenci navrhla Rada EU.
Evropští zákonodárci se obávají zejména toho, že by škrty mohly mít negativní dopad na ekonomický růst a na zaměstnanost.
Původní dubnový návrh Evropské komise počítal s výdaji ve výši 137,9 miliardy eur (3,44 bilionu korun), což představovalo meziroční zvýšení o devět miliard eur, tedy bezmála o sedm procent. Podle představ Rady by však výdaje neměly přesáhnout 132,7 miliardy eur (3,3 bilionu korun). Oproti roku 2012 by tak stouply téměř o tři procenta.
"Musíme dostát závazkům"
Evropští poslanci takové krácení rozpočtu zamítli a požadují v podstatě návrat k původnímu návrhu EK.
Proti škrtům, s nimiž kvůli dluhové krizi přišly členské země, se vyjádřil také eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski, podle něhož Unie musí mít dostatečné prostředky, aby dostála svým závazkům.
Pro parlamentní návrh se při úterním hlasování vyslovili mimo jiné všichni čeští sociální demokraté. Jeden z nich, Vojtěch Mynář, parlamentní opatření včetně podpory zaměstnanosti, podnikání a vědeckého výzkumu považuje za klíčová pro oživení ekonomiky v celé EU.
Naopak proti byli všichni europoslanci za ODS. Například podle Hynka Fajmona, který v europarlamentu zastupuje skupinu Evropských konzervativců a reformistů, musí Brusel hledat vnitřní úspory a soustředit se na několik prorůstových priorit místo na plošné zvyšování rozpočtu.
O tom, jakou podobu bude nakonec rozpočet na rok 2013 mít, budou v příštích týdnech jednat evropští poslanci s Radou EU. Shodnout by se měli do prosince, jinak Unii hrozí hospodaření podle rozpočtového provizoria.
Europoslanci proti vládám
Rozpočet na příští rok bude posledním ze současné finanční perspektivy, tedy sedmiletého rozpočtového rámce. Jednání o dalším dlouhodobějším rozpočtu na roky 2014 až 2020 stále pokračují a nadále je provázejí hodně odlišné názory.
Zatímco některé vlády žádají významné škrty v dlouhodobém rozpočtu, řada europoslanců se staví proti nim a požaduje posílení investic do konkurenceschopnosti a výzkumu a přinejmenším udržení stávající úrovně výdajů na zemědělskou a regionální politiku. Chtějí také, aby vlády uvedly, u jakých unijních politik se má nejvíce krátit.
Vedoucí představitelé členských zemí Evropské unie mají o příštím sedmiletém rozpočtovém rámci jednat na mimořádném summitu 22. a 23. listopadu v Bruselu.
Podle návrhu Evropské komise by měla být na výdaje pro roky 2014 až 2020 vyčleněna suma čítající 1083,3 miliardy eur (téměř 27 bilionů korun), tedy zhruba 1,11 procenta hrubého domácího produktu EU. Proti pozvolna končící rozpočtové perspektivě pro roky 2007 až 2013 to představuje nárůst o pět procent.
