Damašek - Syrský prezident Bašár Asad se všemi prostředky drží u moci, jeho dny se ale zdají být sečteny. Vládní jednotky opouští čím dál více vojáků i důstojníků a boje s povstaleckou Svobodnou syrskou armádou se teď pravidelně odehrávají i na předměstích hlavního města země Damašku.
Také proto se teď Asad snaží ze všech sil uklidnit Turecko, které rozhořčilo sestřelení stíhacího letounu F-4 Phantom. Ten předminulý víkend krátce narušil syrský vzdušný prostor a byl následně zasažen raketou protiletadlové obrany.
"Dozvěděli jsme se, že stroj patřil Turecku, až poté, co jsme jej sestřelili," citovala Asada agentura Reuters. "Myslím to, tak jak to říkám: Kéž bychom to nebyli udělali."
Syrský vládce poskytl deset dní po incidentu rozhovor tureckému levicovému deníku Cumhuriyet. Ankara proti sestřelení letounu ostře protestovala a pohrozila Damašku, že bude napříště považovat každou syrskou jednotku, která se přiblíží k hranici s Tureckem, za regulérní vojenský cíl.
Nové fotky ze Sýrie, podívejte se:
"Nedovolíme, aby napětí přerostlo v konflikt mezi oběma zeměmi," zdůraznil v rozhovoru s tureckým listem Asad. "Letoun si vybral koridor, který už třikrát předtím využila izraelská letadla. Vojáci jej sestřelili, protože jsme jej neviděli na našich radarech a protože jsme neměli patřičné informace... Byl bych samozřejmě šťasten, pokud by se jednalo o izraelský stroj."
Množí se dezerce
Ankara myslí výhrůžky ohledně ochrany svých hranic vážně. Armádním dezertérům na druhou stranu umožňuje, aby přes ni bez problémů pronikali a uchylovali se na turecké území.
V pondělí uprchla do Turecka podle všeho doposud největší skupina syrských vojáků. Podle tureckých úřadů se jednalo o celkem 85 příslušníků Asadovy armády. Byl mezi nimi i jeden generál a jeden plukovník a také další důstojníci.
Jednotka přešla přes hranici v provincii Hatay poblíž města Reyhanli ve skupině asi tří set osob společně s rodinnými příslušníky, mezi nimiž byly i ženy a děti.
Dezertéři zpravidla vstupují do řad Svobodné syrské armády, jejíž velení operuje z tureckého území. Podle odhadů již ze Sýrie uprchly tisíce vládních vojáků.
Povstalci dostávají peníze na nákup zbraní z Kataru a Saúdské Arábie, výzbroj k nim proudí hlavně přes hranici s Libanonem. Asada vyzbrojuje i nadále Rusko.
"Pokračující dodávky zbraní do rukou syrské vlády a jejích oponentů jsou zdrojem dalšího násilí," tvrdí Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová. Ta boje v Sýrii označuje za "vnitřní ozbrojený konflikt bez účasti zahraničí", což je oficiální termín používaný světovou organizací a označující občanskou válku.
Mučírny Asadovy tajné služby
OSN nyní vážně zvažuje, že ze země vzhledem k eskalujícímu násilí odvolá část ze tří stovek příslušníků pozorovatelské mise pro Sýrii UNSMIS, jejíž mandát vyprší 20. července.
Situace v Sýrii se stává čím dál víc nepřehlednou a sama Pillayová přiznává, že odpovědnost za některé masakry zjevně nenesou jen Asadovy jednotky, zejména provládní alavitské milice Šabíha, nýbrž v některých případech také nikým nekontrolované islamistické skupiny.
V sobotu se mezinárodní konference v Ženevě, jíž se zúčastnily také Francie a Británie, shodla na potřebě urychleného vzniku přechodné vlády, která by v zemi zajistila mír.
Organizace Human Rights Watch teď zveřejnila seznam dvaceti sedmi detenčních center, na nichž se Asadova tajná služba dopouští mučení oponentů režimu. Prošlo jimi na 25 tisíc vesměs mladých Syřanů, více než šest set z nich zde přišlo o život.
Až doposud zahynulo během konfliktu v Sýrii na 16 tisíc lidí. Jen v červnu to bylo 2400 osob, jednou tolik co v květnu.
