Paříž - Nepopulární reforma důchodového systému ve Francii, která zvyšuje minimální věk pro odchod do důchodu z 60 na 62 let a proti níž se v zemi konají protesty a stávky, se přiblížila konečnému přijetí ve schvalovací proceduře v parlamentu.
Po průtazích ji dnes nakonec odsouhlasil Senát, zatímco dolní komora parlamentu ji odhlasovala již v polovině září. Ve středu by měly definitivní podobu reformy přijmout obě parlamentní komory na společném zasedání.
Dodatečné hlasování všech zákonodárců si vyžádalo přijetí dodatků k původnímu textu v Senátu, jimiž se Národní shromáždění nezabývalo. Šlo minimálně o ty změny, podle nichž matky tří a více dětí a rodiče postižených dětí budou moci nadále odcházet do důchodu s plnou penzí v 65 letech místo 67, jak to stanoví reforma. ¨
Dřívější odchod do důchodu je možný i o pět let dříve, ale zaručuje penzi značně okleštěnou. I tak je ale podle dosavadní praxe pro mnoho Francouzů lákavá.
Vláda prezidenta Nicolase Sarkozyho dodatky přidala do textu, aby získala hlasy centristů, kteří v Senátu výměnou za určité ústupky návrhy zákonů z dílny vládní pravice zpravidla podporují. Pro reformu nakonec hlasovalo 177 senátorů, přičemž 153 jich bylo proti.
Máme právo na stávku
Proti reofrmě protestují odbory a jsou připraveny pokračovat tak dlouho, dokud vláda neodvolá plán na posunutí věku odchodu do důchodu.
A to přesto, že policie začala násilím likvidovat blokádu některých rafinerií a skladů pohonných hmot. V noci na pátek pořádkové síly ukončily blokádu jedné z největších rafinerií v zemi v Grandpuits nedaleko Paříže. Při zásahu došlo k potyčkám mezi stávkujícími a policisty a několik osob bylo zraněno.
Odbory prohlašují, že policejní zásah narušuje ústavou zaručené právo na stávku, vláda premiéra Francoise Fillona i prezident Nicolas Sarkozy zůstávají však neoblomní.
"To, co se děje v rafinerii u Grandpuits, kde je zaměstnancům bráněno vykonávat jejich právo na stávku, vyvolá patřičné reakce v celé sféře průmyslu," řekl deníku Le Monde šéf podnikových odborů z centrály CGT Charles Foulard.
"Protesty neustanou, lišíme se jen v názoru jak v nich pokračovat," citovala agentura Reuters šéfa konkureční a mnohem radikálnější Dělnické síly (FO) Jeana-Clauda Maillyho. "Nestačí jenom demonstrovat, musíme protesty vystupňovat."
Úřady hrozí soudy
Odboráře nejvíce rozhořčil úřední dokument, který s sebou po půlnoci k rafinerii přinesl prefekt departmentu Seine-en-Marne Michel Gouillot. Stávkujícím se v něm nařizovalo vrátit se do práce pod hrozbou soudu, protože jejich aktivity "ohrožují veřejný pořádek".
"Je to skandální," prohlásil Foulard. Ten zároveň poukázal na fakt, že policie podnikla svou akci krátce po půlnoci, kdy vstup do rafinerie blokovalo jen patnáct odborářů.
Fillonova vláda se snaží veřejnost přesvědčit, že situace v zemi se pomalu vrací k normálu a že stávkující si začínají uvědomovat marnost svého počínání.
Bez mzdy
Během osm dní trvajících protestů samozřejmě nedostávají mzdu a pokladny odborových centrál, ze kterých by mohl být alespoň částečně hrazen výpadek v příjmech jejich rodin, nejsou bezedné.
"Ještě před několika dny bylo čtyřicet procent benzinových stanic bez pohonných hmot, nyní je to jen pětina," tvrdí ministr energetiky Jean-Louis Borloo.
S výjimkou policejní akce v Grandpuits a středečních a čtvrtečních střetů mezi policií a studenty gymnázií v Nanterre a Lyonu se protesty až doposud obešly bez násilností.
