"Vítězství v tomto turnaji bude inspirací pro mnoho mladých dívek v celém království, aby se zapojily do fotbalu a zažily všechny radosti, které tato krásná hra nabízí," doufá Lamia Bahaianová, vedoucí oddělení ženského fotbalu a členka představenstva Saúdskoarabské fotbalové federace.
شـيـلـوا الـكـأس.. وارفـعـوا الرأس 🇸🇦🏆#سيدات_الأخضر_أبطال 🎉#البطولة_الدولية_الودية_للسيدات pic.twitter.com/1HiqIfLu30
— إدارة الكرة النسائية - SAFF (@saff_wfd) January 19, 2023
Přátelský turnaj se třemi dalšími zeměmi, který Saúdská Arábie pořádala od 11. do 19. ledna, byl ukázkou toho, jak popularita fotbalu v regionu roste. V zemi je sportem číslo jedna, čemuž silně pomohla i nedávná výhra mužského národního týmu nad Argentinou na mistrovství světa ve fotbale v Kataru.
V lednu v Saúdské Arábii také debutoval portugalský fotbalista Cristiano Ronaldo, který přestoupil do an-Nasru. Za tým by měl hrát až do roku 2025. V exhibici v Rijádu proti Paris St. Germain se uvedl hned dvěma góly.
Pro ženy v Saúdské Arábii je ale sport relativní novinkou, protože jim byl v konzervativním království dlouho zakázán. Poprvé se sportovkyně zúčastnily olympijských her v roce 2012 v Londýně a vlastní fotbalovou asociaci založily v roce 2019.
Od té doby se situace hodně posunula, všímá si server al-Arabíja. V zemi je 520 registrovaných hráček, 25 klubů a skoro 50 tisíc dívek hrajících ve školních ligách.
"Popravdě jsem čelila mnoha překážkám, když jsem začala hrát fotbal, protože to ne všichni akceptovali," popsala pro agenturu AFP své začátky v národním týmu Farah Džafríová. "Ale moji přátelé a rodina mě vždy podporovali, protože to byla moje vášeň a sen už od dětství."
Lednový fotbalový turnaj byl významný i pro Anúd al-Asmariovou, která tam řídila svůj první zápas jako oficiální rozhodčí FIFA. Do funkce byla jmenována teprve začátkem roku a je vůbec první Saúdskou Arabkou, která prestižní odznak fotbalové federace získala.
Vize korunního prince
Rozvolnění zákonů týkajících se ženského sportu je součástí Vize 2030, kterou v roce 2016 představil korunní princ Muhammad bin Salmán. Má zajistit, že se islámské království v budoucnu přesune ze závislosti na ropě a vybuduje moderní ekonomiku. K tomu potřebuje podporu Západu, mezinárodní investice i posílení turismu.
V rámci modernizace země tak ženy získávají některá práva, za něž dlouho bojovaly. Saúdské Arabky nyní mohou například žádat o cestovní pas bez souhlasu svého mužského opatrovníka a chodit do kina s kamarádkami. Systém opatrovníků, kterými mohou být otcové, manželé, bratři nebo synové, ale v zemi dál zůstává.
"Systém represí stále funguje," řekla německé stanici Deutsche Welle Lina Hazlúlová, sestra lidskoprávní aktivistky Ludžajn Hazlúlové. Sama pracuje v londýnské lidskoprávní organizaci ALQST.
Ludžajn Hazlúlová si odseděla tři roky ve vězení za kampaň prosazující, aby ženy mohly řídit auto. Oficiálně se měla pokusit o "destabilizaci království". Přitom krátce po jejím odsouzení bylo v roce 2018 řízení ženám povoleno.
Podle výzkumné společnosti Statista si během prvního roku a půl v Rijádu požádalo o řidičský průkaz více než 175 tisíc žen.
Přes třicet let vězení za tweet
Ve vězení ale končí i další saúdskoarabské aktivistky. Loni v srpnu byla například 34letá Salma al-Šehabová odsouzena k 34 letům vězení a o měsíc později dostala Nora bint Saíd al-Kahtaniová 45 let.
Obě sdílely výzvy k ochraně lidských práv na sociální síti Twitter. Šehabová podle soudu údajně napomáhala "pokusům o narušování veřejného pořádku" tím, že takové osoby sledovala na sociální síti.
Ona sama si naopak už ve vazbě stěžovala na "poškození své důstojnosti", což si ostatní aktivisté překládají jako fyzické či sexuální násilí. "Důsledkem je strach - lidé už nevědí, kde je hranice," dodává Lina Hazlúlová.
Podle ní se uvolnění ženských práv za poslední čtyři roky ani zdaleka nepřibližuje tomu, co saúdskoarabské ženy skutečně chtějí. "Chceme žít beze strachu a moci se dožadovat svých práv."
