Pro vítězství ve volbách proto udělá úřadující premiér Ehud Olmert cokoliv, co by si jeho předchůdce a hlavně příznivci přáli.
"Olmert nebojuje s opozicí," říká Aluf Benn z deníku Haarec. "Bojuje proti stínu kandidáta, který tu není. Stínu Ariela Šarona."
Letošní volby tak budou o "skutečné věci - Šaronově dědictví", jímž se stalo další vyklízení židovských osad. Tentokrát na Západním břehu.
Na programu další vyklízení osad
Podle komentátorů půjde ve volbách také o pozdní referendum o jednostranném stažení z Gazy. Bývalý premiér Šaron jej prosadil přes odpor Likudu a dalších pravicových stran. Nyní se ukáže, nakolik s tímto krokem souhlasili obyčejní Izraelci.
Podle posledních průzkumů se zdá, že většinou ano.
Izraelská společnost je již unavena dlouhotrvajícím konfliktem se sousední Palestinou a jasně žádá krok vpřed. Tím však podle Olmertova poradce Liora Choreva nemusí být nutně mír.
"Většina Izraelců nehledá mír, ale klid a bezpečí, což by jim mohla zajistit také co nejvyšší zeď dělící je od Západního břehu," prohlásil.
Schopný politik s arogantním vystupováním Olmert proto do čtyř let slibuje vytyčení hranice mezi židovským státem a palestinskou samosprávou. Jednat o ní však nehodlá s Palestinou, ale se Spojenými státy.
Pravice nabízí neústupnost
Proti jakýmkoliv ústupkům a opouštění židovských osad se jasně a dlouhodobě staví pravicová strana Likud vedená Benjaminem Netanjahuem.
Bývalý Šaronův stranický kolega nesouhlasil s vyklizením osad v Gaze, v případě Západního břehu se zdá být ještě neústupnější.
"Stahování z osad nebude, pokud nezískáme něco výměnou," prohlásil doslova.
Žádné "ale" nepřipouští další z pravicových stran Jisrael Beiteinu vedená ruským přistěhovalcem Avigdorem Liebermanem. Sám obyvatel jedné z osad stahování tvrdě odmítá.
Jako první středová strana se Kadima dočká vítězství
V úterních parlamentních volbách přesto s největší pravděpodobností zvítězí Kadima, jako historicky první středová strana.
Do koalice s ní má namířeno levicová Strana práce vedená Amirem Perecem, s kterou ji pojí společný postoj k osadám i potřebným reformám.
Země potýkající se v posledních letech s chudobou a čekající na reformu zdravotnictví stejně jako důchodovou reformu by podle Strany práce mohla efektivněji využívat peněz, které momentálně míří do armády a na stavbu dalších židovských osad.
Potřebnou většinu křesel tyto strany v parlamentu ale asi přece jen nezískají. Spolehnout se tak budou muset na některou z menších stran, například ultraorthodoxní a pravicový Šás.
"Pravděpodobnost, že Kadima spolu se Stranou práce získají většinu v Knessetu, je hodně malá, ale člověk nikdy neví," prohlásil Avraham Diskin z hebrejské univerzity. "Výsledek může změnit jeden jediný bombový útok."
Budoucnost Blízkého východu se tak dá jen těžko předpovědět.
