Londýn - Grizzly pářící se s ledními medvědy v kanadské Arktidě. Kondor krocanovitý, jenž se zničehonic objevil v horách na severu státu New Hampshire. Kolibříci, kteří již nemigrují před zimou ze severního pobřeží Mexického zálivu do Střední Ameriky.
Globální oteplování nutí živočichy přizpůsobovat se změněným životním podmínkám a stěhovat se o mnoho kilometrů na sever nebo do vyšších horských poloh.
Autoři studie uveřejněné v posledním čísle časopisu Science zároveň upozorňují, že u jednotlivých živočišných druhů se údaje dosti liší, přičemž některé se na teplejší klima dokázaly adoptovat a zůstaly na místě nebo se dokonce přesunuly na jih.
Skupina britských a tchajwanských vědců spočetla, na jakou vzdálenost se zvířata a ptáci přesunuli v uplynulé dekádě a dospěla k varujícímu závěru. Intenzita jejich migrace nabrala na obrátkách.
"Zvířecí i rostlinné druhy se pohybují od rovníku směrem k pólům rychleji, než se dosud předpokládalo," citoval deník Independent profesora Chrise Thomase z univerzity v Yorku. "Migrace začala přibližně před čtyřiceti lety a bude trvat nejméně do konce tohoto století."
V průměru činí přesuny živočišných druhů sedmnáct kilometrů směrem na sever a 12 metrů směrem vzhůru do vyšších nadmořských výšek.
Rekordmanem je babočka
Asi nejpozoruhodnější výkon předvedla v tomto ohledu babočka bílé C (Polygonia C-album), která v Británii posunula hranici svého výskytu za jedenáct let o 217 kilometrů na sever.
Další z motýlů, Ohniváček červenoskvrnný, se kdysi vyskytoval výhradně v jižní Evropě, dnes je zcela běžný v Pobaltí.
Hýl pouštní se na jihu Španělska poprvé objevil v roce 1971 a dnes na Pyrenejském poloostrově hnízdní již tři sta párů.
V Česku se v poslední době objevily hned tři druhy netopýrů, které zde dříve nežily: létavec stěhovavý, netopýr Savia a netopýr jižní.
Z Maďarska se na jižní Moravu stěhuje šakal obecný, typický pro Blízký východ a severní Afriku, či štíhlovka východní, užovka, která se běžně vyskytuje v Bulharsku.
Nedaleko Mikulova je již několik let pozorován jedovatý křižák pruhovaný, který se k nám přesunul rovněž z oblasti Balkánu.
Tým britských vědců mohl výsledky své práce zkonfrontovat se studií uskutečněnou se stejným záměrem v roce 2003. Ta konstatovala, že přesun živočichů činí v průměru 5,3 kilometru a šest metrů výškového rozdílu za dekádu.
"Jak víme, že za vším je globální oteplování?" snaží se profesor Thomas odbýt kritiku těch, kteří v proces postupného ohřívání planety nevěří. "Zčásti je to proto, že žádné jiné racionální vysvětlení pro tento jev nemáme. Zaznamenali jsme ale, že pohyb je intenzivnější v oblastech, v nichž teploty stoupají rychleji než jinde."
