reklama
 
 

Saddámova odveta ze záhrobí. Bez jeho důstojníků by Islámský stát nebyl tam, kde je

4. 12. 2015
Tvrdit, že Islámský stát je projekt, který vymysleli a připravili Saddám Husajn a jeho lidé, je přehnané. Rodil se postupně a v několika fázích. Stopu bývalého režimu, svrženého před dvanácti lety americko-britskou invazí, ale mezi džihádisty nelze přehlédnout.

Praha – Středa, 10. dubna 2004 odpoledne, centrum Bagdádu. Americké tanky a transportéry dorazily do centra irácké metropole.

Pomocí provazu američtí vojáci za radosti a pomoci několika Iráčanů strhávají sochu Saddáma Husajna. Rozbije se jakoby na důkaz toho, že režim skončil a pro Irák začíná nová éra.

Začala - i když jiná, než si tehdy Američané představovali. O 11 let později jsou Saddámovi lidé na scéně znovu. Tentokrát jako čelní představitelé organizace, ze které má svět ještě větší strach než kdysi z Husajnova Iráku.

Vojáci bez práce

V dubnu 2004 Američané rychle postoupili i na sever a západ Bagdádu, irácká armáda se rozložila a mizela před očima.

Několik týdnů nato americký správce Iráku Paul Bremer armádu rozpustil. S tím, že se začnou budovat nové struktury, včetně rozvědky.

Desetitisíce vojáků, policistů a dalších členů ozbrojených sil se ocitly bez práce. Vůči novému režimu zahořkli.

Saddáma o dva roky později justice nové vlády popravila. Někteří jeho generálové, důstojníci a zpravodajci se ale vrátili s promyšlenou pomstou.

Za vojenskými úspěchy Islámského státu, který několikrát od loňského roku porazil iráckou armádu a urval kus území o rozloze zhruba 300 tisíc kilometrů čtverečních a s téměř deseti miliony obyvatel v Iráku a Sýrii, jsou právě Saddámovi lidé.

Oni vymýšlejí taktiku, vedou ofenzívy, stanovují priority, nasazují agenty na místa, která IS ještě nemá v rukou, ale chystá se je dobýt. Mají zkušenosti a znají dokonale Irák.

Mozek expanze Islámského státu

Z dokumentů, které se dostaly za hranice Islámského státu, a z výpovědí zajatců nebo zběhů vyplývá, že se bývalí generálové irácké armády spojili s islamisty a vůbec nespokojenými sunnitskými muslimy, poníženými svržením Saddáma a přechodem moci do rukou šíitů.

(V Iráku jsou šíité ve většině a sunnité v menšině, Saddámův režim se ale opíral o sunnity).

Německý časopis Der Spiegel nedávno publikoval exkluzivní záznamy, které bojovníci Islámského státu zanechali při ústupu z Aleppa. Vyplývá z nich, že hlavním mozkem, který naplánoval expanzi IS ve východní Sýrii v roce 2013, byl bývalý důstojník irácké rozvědky za Saddámových časů Hadži Bakr.

Měl propracovanou strategii, jak dobýt strategická území, jak využít slabých míst nepřátel a jak si zajistit přízeň některých místních kmenů, které váhaly s připojením k Islámskému státu.

Podílel se i na výběru "chalífy" Abú Bakra Bagdádího.

"Bakr se skupinou někdejších rozvědčíků umístil Bagdádího do vedení Islámského státu, aby organizaci dodal náboženskou tvář," uvádí německý týdeník.

Žáci proti učitelům

Bakr zahynul v lednu v Aleppu v boji s jinými syrskými povstalci. Dalším vlivným velitelem v hierarchii IS je exmajor irácké armády Muhsín Hasan. V čele provincií, do kterých IS své území rozdělil, jsou také muži, kteří za svůj původní kariérní vzestup vděčí Saddámu Husajnovi.

Reportér agentury AP v Bagdádu hovořil s iráckým generálmajorem Alím Umránem. Velí divizi, nasazené v provincii Anbár západně od Bagdádu proti Islámskému státu.

Vypověděl, že nyní stojí proti svému někdejšímu učiteli.

"Před dvaceti lety byl ve vojenské akademii major Táhir Aní, který se vymykal silnou religiozitou, a napomenul mne, když jsem do sprch přinesl odznak s iráckou vlajkou, na které byl nápis Alláh je velký. Dnes je vysoce postaveným velitelem Islámského státu.“

Premiérova chyba

Proti působení Al-Káidy a džihádistů na severu Iráku postavily americká armáda a irácká vláda dobrovolnické sunnitské milice, složené z příslušníků místních kmenů. Nazývaly se Sahwa (Procitnutí) a ke konci roku se jim podařilo ozbrojený odpor výrazně omezit.

Na konci roku 2011 se ale americká armáda stáhla a kabinet v Bagdádu, složený ze šíitských politiků, nedostál slibům o začlenění Sahwy do ozbrojených struktur země. Naopak, premiér Núrí Malíkí začal sunnity pronásledovat, zatýkat a vytlačovat ze všech funkcí.

Vyvrcholilo to v dubnu 2013 zastřelením padesáti lidí při poklidné demonstraci v sunnitském městě Hawíja.

V této atmosféře, prosycené šíitsko-sunnitským nepřátelstvím, zahájil Islámský stát svoji válečnou jízdu severním, převážně sunnity obývaným Irákem. Padla Fallúdža, pak Mosul, Tikrít a další města.

Saddámova bývalá generalita v řadách IS využila šanci pomstít se.

autor: Martin Novák | 4. 12. 2015

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama