Soul - Na závěr summitu skupiny G20, sdružující největší ekonomiky světa i hlavní rozvojové země, nešetřili jejich představitelé úsměvy. Dohodli se ale jen na "základních liniích" řešení problémů, s nimiž se dvacítka nejbohatších, případně nejlidnatějších států zeměkoule potýká po finanční krizi z let 2008-2009.
Detaily toho, jakými pravidly by se měl napříště řídit globální obchod i finanční trhy, nechali na "pozdější dobu". Konkrétně na první polovinu příštího roku, kdy summit G20 (a také jednání užšího okruhu zemí G8) bude hostit Francie.
V jednom se ale shodli. Žádná země už nesmí získávat v rámci obchodní výměny konkurenční výhodu tím, že záměrně podhodnotí svou měnu, aby mohla svět zaplavit levným zbožím.
Nerovnoměrnému vývoji v obchodování, při kterém v některých zemích vznikají obrovská salda a v jiných přebytky, chtějí v budoucnu předcházet včasným jednáním v rámci skupiny G 20.
Výši směnných kurzů by podle nich měl napříště určovat výhradně trh.
"Některé země zažívají prudký růst, zatímco jiné čelí vysoké míře nezaměstnanosti a jejich hospodářské oživení je pomalé," stojí v závěrečném komuniké účastníků summitu, z něhož cituje agentura Reuters. "Rozdílný hospodářský růst a narůstající nerovnováha v ekonomickém vývoji svádějí svět z cesty globálních řešení směrem k nekoordinovaným akcím."
Tvrdá vyjednávání
Úsměvy státníků nemohly rovněž zastřít fakt, že některá vyjednávání, zejména mezi USA na jedné straně a Německem a Čínou na straně druhé provázely tvrdé názorové střety.
Ostré kritice čelil plán americké centrální banky, která začíná hromadně skupovat dluhopisy se čtyřletou a delší splatností s cílem napumpovat do globálního finančního systému více peněz a urychlit tak hospodářský růst ve Spojených státech.
Oběma hlavním světovým exportérům, Německu a Číně, se ale podařilo odolat tlaku USA, aby byly stanoveny čtyřprocentní limity pro přebytky a deficity zahraničního obchodu. Peking zároveň přislíbil, že zvýší domácí poptávku a pokusí se tak nerovnováhu mezi vývozem a dovozem částečně srovnat.
Na červnovém summitu G20 mají ministři financí dvacítky předložit katalog opatření omezujících státní subvence do ekonomiky i ochranářská opatření v oblasti zahraničního obchodu.
Francii, Británii, Německu, Itálii a Španělsku se v Soulu zároveň podařilo zaplašit obavy finančních trhů, že Evropská unie začne již v příštích měsících tlačit na vytvoření zvláštního fondu pro předcházení krizí, do kterého mají povinně přispívat banky.
Optimistické vyhlídky
Globální recese je ale přesto, jak se zdá, definitivně zažehnána. A to navzdory skutečnosti, že se Obamově administrativě nepodařilo ani po dvou letech nastartovat hospodářský růst v USA a některým překotně se rozvíjejícím ekonomikám, jako je kupříkladu brazilská, hrozí v příštím období přehřátí.
S optimistickými čísly přišel v tomto ohledu v pátek Mezinárodní měnový fond.
Ten předpovídá, že by země G20 mohly do čtyř let růst jako celek přibližně pětiprocentním tempem. Pro příští rok přitom MMF předpokládá, že by globální růst měl činit 4,2 procenta.
Jedním z předpokladů tohoto růstu je ale právě odstranění nerovnoměrného vývoje, v rámci kterého světoví exportéři s vysokým tempem růstu, jako je Čína, zaznamenávají obrovské obchodní přebytky, zatímco země zatížené astronomickým státním dluhem, jako jsou Spojené státy, naopak bojují se schodky.
