Londýn - Produkce konvenčních zdrojů ropy pravděpodobně dosáhne svého vrcholu a poklesne do roku 2020. Tvrdí to studie britské Rady pro výzkum energie (UKERC). Doba levné ropy se tak blíží svému konci.
Výzkumníci přiznávají, že celá debata ohledně takzvaného ropného zlomu, který značí dosažení maxima v těžbě ropy, je poznamenána nevěrohodnými statistikami a záměrným mlžením ropných producentů.
Přestože tedy není jisté, kolik ropy v zemi přesně zůstává, je dle UKERC, která ve svém výzkumu zohlednila 500 předchozích studií, trend jasný.
"Tempo poklesu produkce se zvyšuje. Více než dvě třetiny současných kapacit by měly být do roku 2030 nahrazeny, jen abychom se vyhnuli poklesu těžby," píší výzkumníci, podle kterých existuje "značné riziko, že vrchol těžby přijde do roku 2020".
Vlády by se tak podle nich měly začít touto skutečností seriózně zabývat. Většina strategií týkajících se energetické bezpečnosti totiž zohledňuje zejména politické zřetele, zatímco čelíme vyčerpání zásob.
Podívejte se na výlet po českých zásobnících:
Nová ropa není
Množství nově objevených ložisek lehce dostupné ropy klesá už od šedesátých let minulého století a rok 1981 byl prvním rokem, kdy svět začal využívat více ropy, než tehdy objevil. Nůžky se od té doby rozevírají více a více. Roku 2003 například ropné společnosti dle deníku New York Times na průzkum nových ložisek vydaly 8 miliard dolarů, objevily přitom rentabilní ropu jen za 4 miliardy.
"Lépe než o ropném zlomu nebo vrcholu by bylo mluvit o ropné plošině, protože ten vrchol bude mít charakter placky s drobnými oscilacemi, a nikoli prudkého poklesu," řekl Aktuálně.cz ředitel Geologického ústavu Akademie věd ČR Václav Cílek.
"Zhruba sedmdesát procent ropy pochází ze 200 ložisek objevených před dvaceti lety, která jsou rychle vytěžována. Statistiky toho, kdy dosáhneme oné ropné plošiny, se liší, ale podle mého odhadu se bavíme o letech 2008 až 2015, jasné to bude teprve ze zpětného pohledu," dodává.
Nespolehlivé statistiky
Přesnému uchopení současné situace zabraňuje nejen pokračující hledání a průzkum nových ložisek, ale také nespolehlivost údajů poskytovaných firmami i ropnými státy.
"Problémy jsou největší tam, kde to potřebujeme nejméně, totiž u ropných rezerv zemí kartelu OPEC," stojí ve zprávě. "Setkáváme se s nimi však také na mnohem základnější úrovni, například u množství ropy, kterou státy vytěží za rok."
Státy i firmy těžící ropu se snaží například získat politický i ekonomický vliv nadhodnocováním vlastních zásob či podváděním při publikaci údajů o těžbě. Například oficiální statistiky množství ropných rezerv zemí OPEC jsou považovány za příliš vysoké. Snížením odhadu zásob ve "svých" polích by soukromé firmy zase poslaly dolů i ceny svých akcií.
Jde do tuhého, připravme se
Přes rozdílné statistiky však autoři varují, že trend je jasný a musíme se připravit na konec ropné civilizace.
Podle Cílka bude problém zejména ve vybudování nové infrastruktury elektrických sítí, které nabydou na důležitosti.
"Je to (konec levné ropy - pozn. red.) problém, který se samozřejmě reflektuje, ale je prostě tak velký, že je těžké ho začít řešit. Potřebujete tak dvacet, třicet let, abyste připravili infrastrukturu," říká Cílek, podle něhož by mělo být prioritou vytvoření chytré evropské energetické sítě, jejíž součástí by mohly být i solární panely a větrné elektrárny.
