Pretoria/Praha - Extrémní horka, která v posledních týdnech zasáhla Česko a další země, nemusí způsobovat jen únavu a zdravotní problémy.
Tento týden zveřejněná studie univerzity v jihoafrické Pretorii tvrdí, že ve městě (celá aglomerace zvaná Tshwane) v době vyšších teplot oproti chladnějším dnům narůstá kriminalita. Násilí přitom roste zhruba o polovinu, sexuální činy asi o dvě třetiny a majetková kriminalita o 12 procent.
Server The Conversation, který výsledky výzkumu zveřejnil, nicméně upozorňuje, že podobných studií vzniká na obdobná témata v letních měsících každého roku bezpočet a mnohdy si protiřečí. Zatímco řada z nich souvislost mezi horkem a kriminalitou potvrzuje, další ji odmítají.
Ta z Pretorie například zjistila i to, že během dešťových dnů násilností i sexuálních útoků naopak ubývá, zatímco počet majetkových trestních činů stále - i když velice nepatrně - roste.
"Zjistili jsme, že prostorové rozložení všech typů trestných činů se výrazně liší v závislosti na sledovaném typu extrémního počasí," tvrdí vědci.
Studie pracovala s daty z let 2001 až 2006, v nichž určili desítku nejteplejších, nejstudenějších, nejdeštivějších a nejsušších dní. Ty pak porovnali s policejními databázemi. Během celého pětiletého období v Pretorii došlo k 1 361 220 trestných činů.
Britové souvislost mezi horkem a kriminalitou potvrzují
S podobnými výsledky letos v červenci vyrukovala i britská policie, která ve vlně vedra zaznamenala enormní nárůst krizových hovorů na jejich linku.
Podle sboru z West Midlandu byla na vině "kombinace mistrovství světa ve fotbale, letní vlny horka a nadměrného požívání alkoholu", napsal server BBC. Jednoduše řečeno, lidé se opíjeli venku na sluníčku a pak se nekontrolovali.
Teplo může fyzicky ovlivňovat reakce lidí, způsobuje nepohodlí, únavu a prchlivost. Podle některých studií také zhoršuje naše kognitivní funkce nebo způsobuje vyšší produkci testosteronu v těle. Ovlivňovat může i vnímání času, který subjektivně plyne pomaleji.
Souvislost horka a nárůstu kriminality dlouhodobě potvrzují i data londýnské metropolitní policie z období 2010 až 2018. Při teplotách nad 20 stupňů Celsia dochází k násilnostem obecně zhruba o 14 procent častěji než při teplotách menších než 10 stupňů Celsia. Obdobné výsledky ukazuje i statistika sexuálního obtěžování.
K tomu by koneckonců měla co dodat zřejmě i česká policie. Například policisté v Opavě museli začátkem letošního srpna řešit hned několik případů se sexuálním podtextem. Zcela nahý dvaačtyřicetiletý muž při nich přímo na ulici obtěžoval několik žen a chtěl před nimi masturbovat.
"Obviněný muž zastavil u zde jdoucí osmatřicetileté ženy a se slovy 'zůstaň na chvilku stát, já si ho jen vyhoním' začal před ní onanovat," popsala policie incident v tiskovém prohlášení.
Data londýnské metropolitní policie ale zároveň ukazují, že při teplotě například nad 20 stupňů Celsia ubylo o pětinu vloupání. Za letních dnů slunce zapadá později a na ulicích je tak delší dobu více lidí, kteří mohou lupiče odrazovat. V horku se tak zároveň mění i okolní podmínky pro páchání trestných činů.
Za horka roste frustrace i agrese
Na možnou souvislost mezi počasím a kriminálními aktivitami upozornil už v 19. století belgický astronom, matematik, statistik a sociolog Adolphe Quételet, který vytvořil takzvanou teorii teploty a agrese.
Za horka se podle něj v lidech hromadí frustrace. Kvůli tomu v nich bují agrese, která vede například k napadením. Podle výsledků jeho bádání se tak útoky na lidi množily zejména za horkých letních měsíců, zatímco trestné činy proti majetku dosahovaly maxima nejčastěji v zimě.
Zločinnost přitom nemusí narůstat jen v létě, ale i v teplejších dnech zimních měsíců. Ukázaly to například výzkumy Drexelovy univerzity o kriminalitě ve Filadelfii nebo podobné rešerše z dalších amerických měst, mezi nimi například z Dallasu nebo Clevelandu.
Průzkum z Mexika citovaný serverem BBC pak dokonce přišel i s přímou úměrou. Při nárůstu teploty o 1 stupeň Celsia stoupne kriminalita o 1,3 procenta. K řadě zjištěných trestných činů by podle badatelů za nižších teplot vůbec nedošlo. Studie pracovala se statistikou za období asi 16 let.
Naopak některé studie naznačují, že úměra nefunguje donekonečna a že existuje "zlomový bod". Při stoupající teplotě kriminalita podle nich sice také roste, pokud však teploměr překročí "neúnosnou" hranici, začne zase padat.
