Augsburg - O vysídlení sudetských Němců z Československa a o násilí s ním spojeným je třeba mluvit, aby se podobné události ve světě už neopakovaly. V neděli to na 66. sudetoněmeckém sjezdu v Augsburgu řekl nejvyšší představitel Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Bernd Posselt.
Ve svém půlhodinovém projevu často mluvil o smíření s Čechy, ani jednou nezmínil takzvané Benešovy dekrety.
"Je pro nás zásadní, aby se bez zkrášlování a bez zamlčování mluvilo o zločinech vyhánění ve smyslu 'už nikdy více'. Jen tak můžeme dosáhnout toho, že už se tyto zločiny nebudou stále dokola opakovat," prohlásil Posselt.
"Vyhnání nebylo vedlejší škodou druhé světové války, byl to chladnokrevně naplánovaný válečný zločin," řekl Posselt. Zdůraznil, že SL nechce popírat příčinné souvislosti a že si je vědomo toho, že někteří sudetští Němci se v době nacistické vlády vážně provinili. "Neexistuje ale žádná kolektivní vina. Vina je osobní kategorie," uvedl.
Poválečný odsun odsoudil také bavorský premiér Horst Seehofer, který je z titulu své funkce patronem sudetských Němců. "Vyhnání sudetských Němců bylo a zůstává zločinem proti lidskosti, velkým bezprávím. To patří k pravdě a je to třeba říct," prohlásil a několikatisícové shromáždění o odměnilo hlasitým potleskem.
Podle Seehofera však v Česku stále roste ochota přiznat pravdu o okolnostech odsunu. Češi a sudetští Němci jsou podle něj na cestě ke smíření a tento proces není možné zvrátit.
Rovněž Posselt mluvil o potřebě smíření sudetských Němců s Čechy. Dobrým příkladem podle něj je spolupráce při obnově pohraničí a společné hledání kořenů jednotlivých obcí. Naopak se vůbec nezmínil o dekretech československého prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě byli sudetští Němci po druhé světové válce zbaveni občanství a majetku, než byli vysídleni. Benešovy dekrety přitom v minulosti byly na sudetoněmeckých sjezdech pravidelně terčem tvrdé kritiky.
Nejvyšší představitel sudetských Němců také ocenil krok města Brna, které vyjádřilo lítost nad odsunem německy mluvícího obyvatelstva, při němž zemřelo 1 700 lidí. Poděkoval také českému vicepremiérovi Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL), který na sjezdu vystoupil prostřednictvím předtočené zdravice a oslovil sudetské Němce jako krajany.
