Opozice totiž buď zcela chyběla, nebo jde Kremlu na ruku. Ti, kterým se to nelíbí, dostali obuškem přes záda.
Ve 14 různých regionech Ruska dnes proběhly volby do zastupitelských sborů, které jsou považovány za jakousi generálku před prosincovými volbami do Státní dumy a prezidentskými volbami za rok.
V řadě regionů na Sibiři už se kvůli časovému posunu volební místnosti uzavřely a komise nyní sčítají hlasy. Ruské agentury uvádějí, že volební účast je tam v průměru vyšší než bývala v minulosti.
Favoritem jsou strany Jednotné Rusko a Spravedlivé Rusko, které spojuje takřka bezvýhradná loajalita vůči Kremlu. Skutečná opozice byla podle kritiků tentokrát zcela vytlačena na okraj.
Liberálové vyškrtnuti v Petrohradu z voleb
Počet stran, kterým byla na základě různých "technických" problémů zakázána účast v dnešním hlasování, je i na ruské poměry nezvykle vysoký.
K nejdiskutovanějším případům patří diskvalifikace liberální strany Jabloko z místních voleb v Petrohradu. Místní volební komise dospěla k závěru, že 10,5 procenta podpisů shromážděných k zaregistrování strany bylo neplatných, čímž byl o půl procenta překročen zákonný limit.
Představitelé Jabloka se sice odvolali k Nejvyššímu soudu, ten ale v úterý uvedl, že mu nepřísluší v této věci rozhodovat, a tak mají liberálové smůlu.
Zástupce petrohradské stranické organizace Jabloka Michail Amosov označil v rozhovoru pro Rádio Svoboda verdikt soudu za "politicky motivovaný". Podobný osud postihl v jiných regionech i ideologické souputníky Jabloka ze Svazu pravicových sil a vůbec poprvé také Komunistickou stranu, která představovala donedávna pro Kreml vůbec nejsilnějšího oponenta.
Změna strategie Kremlu
Podle Nikolaje Petrova z moskevského Střediska Carnegie lze za těmito rošádami vysledovat novou strategii Kremlu, který se snaží před nadcházejícími důležitými volbami zcela vyřadit ze hry skutečnou opozici a nahradit ji snadno manipulovatelnými stranami, které vznikly na jeho popud.
Ať už se ale v dnešních volbách ostrakizovaná opozice prosadí či nikoli, není podle Petrova pravděpodobné, že by mohlo dojít k nějakým změnám ve způsobu, jakým se v Rusku vládne.
"Možnosti politických stran ovlivnit rozhodovací mechanismy v zemi jsou zcela zanedbatelné. Pokud ve většině zemí politické strany formují vládu, v případě Ruska je to právě naopak," řekl Petrov v rozhovoru pro Rádio Svoboda.
Násilně rozehnaná demonstrace
Volby ve druhém největším městě Ruské federace měly tentokrát i varovnou předehru. Asi třítisícový protestní pochod nespokojených po Něvském prospektu byl minulý týden násilně rozehnán zásahovými jednotkami.
Více než stovka lidí byla zatčena a mnoho jich utrpělo zranění, když se do nich policisté nevybíravě pustili s obušky.
Pochod zorganizovala opoziční koalice Jiné Rusko sdružující široké spektrum protivníků Kremlu od radikálů z Národně bolševické strany Eduarda Limonova, přes bývalého šachového velmistra Garryho Kasparova až po expremiéra Michaila Kasjanova.
Ani samotné volby se neobešly bez incidentů. Právě proti manipulování volbami s heslem "Volby jsou fraška" protestovali tři zástupci oficiálně soudně rozpuštěné Nacionálně-bolševické strany (NBS) u jednoho z volebních okrsků ve městě Odincovo v Moskevské oblasti. Milice je zadržela společně s několika fotoreportéry. V jihoruském Dagestánu byl před volební místností postřelen muž, není však zatím jasné, zda to bylo v souvislosti s hlasováním, píše zpravodajka ČTK.
Jinak ale volby, které se týkají 31 milionů z více než 140 milionů obyvatel Ruska, podle ruských agentur probíhaly klidně.
