Georgievová pro americkou stanici CNBC popsala, co podle ní pohání růst Ruska a proč jeho prognóza nekoresponduje s celkovou situací v této zhruba 145milionové zemi. Stát, který měl velmi značnou rezervu budovanou po mnoho let fiskální disciplíny, nyní podle ní investuje do válečné ekonomiky. "Výroba pro ruskou armádu stoupá a spotřeba klesá. A to je do značné míry to, jak vypadal Sovětský svaz. Vysoká úroveň výroby, nízká úroveň spotřeby," řekla Georgievová v rozhovoru s moderátorem Danem Murphym.
Ruské výdaje na obranu od začátku války prudce vzrostly. Loni v listopadu ruský prezident Vladimir Putin schválil státní rozpočet, který zvýšil vojenské výdaje zhruba na 30 % fiskálních výdajů, což v letech 2023 až 2024 představuje téměř 70% nárůst. Podle analýzy agentury Reuters se očekává, že výdaje na obranu a bezpečnost budou v letošním roce tvořit přibližně 40 % celkových rozpočtových výdajů Ruska.
Zemi zároveň podle odhadů ruských exilových ekonomů z loňského října opustilo více než 800 tisíc lidí. Mezi uprchlíky je mnoho vysoce kvalifikovaných pracovníků v oborech, jako jsou informační technologie a věda. "Skutečně si myslím, že ruskou ekonomiku čekají velmi těžké časy kvůli odlivu lidí a kvůli omezenému přístupu k technologiím, který je spojen se sankcemi. Takže i když toto číslo vypadá dobře (prognóza hospodářského růstu), je za ním větší příběh, který není příliš dobrý," tvrdí šéfka MMF.
Na otázku moderátora, co si myslí o tom, že se Putin opět pokoušel ospravedlnit svoji agresi na Ukrajině, Georgievová odpověděla: "Teď budu mluvit jako Evropanka, ne jako šéfka MMF. Evropa si prošla strašlivými válkami a vždy začínaly tím, že vojenská mocnost zaútočila na souseda. A zbytek světa pak zůstal stranou a v důsledku toho byl celý svět v plamenech. Proto si myslím, že by bylo velmi nešťastné, kdyby se svět opět rozhodl přihlížet tomu, jak vojenská mocnost napadá souseda."
