Raketa Sojuz odstartovala z kosmodromu Vostočnyj na jihovýchodě země v pátek hodinu po půlnoci středoevropského času. Start byl úspěšný, obyvatelé přilehlé vesnice se po dočasné evakuaci mohli vrátit domů. Jestli bude úspěšná i samotná mise modulu Luna-25, který má ruská raketa na palubě, ale zatím není jasné.
Jejím cílem je přistát na jižním pólu Měsíce, který je nejméně prozkoumaný. Pozornost vzbudil poté, co se ukázalo, že zde může být zmrzlá voda. V oblasti by proto mohly v budoucnu vzniknout výzkumné základny.
Modul by se měl 16. srpna dostat na oběžnou dráhu Měsíce a na jeho povrchu by měl přistát o týden později. Pokud vše půjde podle plánu, Luna-25 tu bude rok sbírat a analyzovat vzorky půdy a případně i vody až z hloubky 15 centimetrů.
"Poprvé budeme zkoumat měsíční půdu nedaleko jižního pólu," popisuje misi Natan Eismont, vedoucí vědec ruského Vesmírného výzkumného institutu. Dřívější vzorky nabírané Spojenými státy, Sovětským svazem a Čínou vždy pocházely z oblastí kolem rovníku. "To neznamená, že vzorky z polárních kruhů budou stejné," zdůrazňuje Eismont pro americký deník New York Times.
Poslední měsíční misí tehdy ještě Sovětského svazu byla Luna-24 v roce 1976. Ta na přirozené družici Země přistála a spolu se vzorky se i úspěšně vrátila. Současná mise na ni navazuje, jak naznačuje nejen její název.
"Architektura modulu je velmi podobná tomu, co k přistání na Měsíci stavěli v Sovětském svazu v 70. letech," říká Anatoly Zak, novinář věnující se ruskému vesmírnému programu. Stávající verze je ale menší. "Je celkem fér, že to nazývají Luna-25, protože ve skutečnosti navazují na dědictví Sovětů."
Vesmír jako propaganda
Návrat na Měsíc plánoval Kreml už delší dobu - současný modul měl vzlétnout v roce 2021 a ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Odklad ale vše pozdržel. Následně Rusko napadlo Ukrajinu a ESA z projektu odstoupila. Tím z modulu odebrala i svou kameru, píše specializovaný magazín Space.
Rusko se přesto rozhodlo v misi pokračovat. Luna-25 je tak první čistě ruskou vesmírnou misí od roku 2011. Tehdy Kreml vyslal k Marsu průzkumnou sondu, ta však neopustila ani oběžnou dráhu Země. Krátce po startu raketa selhala a shořela v atmosféře.
Analytici a zahraniční média se proto shodují, že hlavním cílem Luny-25 není průzkum Měsíce, ale ukázat, že Rusko je schopné dosáhnout úspěchů i bez pomoci Západu. "Prvním cílem bylo dokázat, že Rusko je po několika neúspěšných pokusech, generační obměně vědců a zpoždění kvůli sankcím a současné izolaci po válce na Ukrajině stále schopné přistát na Měsíci," soudí moskevský zpravodaj britského deníku The Guardian. Podle něj bude za úspěch považováno jen to, pokud se modulu podaří přistát bez nehody.
"Kvůli zastavení spolupráce s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) a ESA není v ruském vesmírném programu žádná jiná mise než Luna. V tomhle směru hraje Luna-25 pro Kreml především psychologickou a propagandistickou roli. Potřebuje ukázat, že je schopný něco dokázat i bez pomoci Západu," myslí si expert na ruskou armádu Pavel Luzin.
"To je ta zpráva, ne odlet (modulu)," souhlasí ruský bloger zabývající se technologiemi Denis Širjajev. Mise má podle něj demonstrovat, jak moc jsou sankce ruské vládě "ukradené".
Přesto americký deník dodává, že start Luny zatím nevzbudil v Rusku větší zájem veřejnosti.
Mise: Měsíc
Ve stejný den, kdy má přistát ruská Luna-25, na povrch Měsíce pravděpodobně usedne i indická sonda. Ta odstartovala už v červenci, letí ale pomaleji a úsporněji. Míří také na jižní pól, ale do jiné oblasti než Rusko. Pokud se to Indii povede, bude po Sovětském svazu, USA a Číně teprve čtvrtou zemí na světě, která se dostala na povrch Měsíce.
Ten je v posledních letech častým cílem vesmírných programů - kromě Ruska a Indie na něj úspěšně zamířily i Spojené státy a Čína. Naopak neúspěšné bylo zatím Japonsko, novou šanci ale dostane už v září.
