Moskva - Ruský premiér Vladimir Putin otiskl v deníku Izvestija článek, který je jeho jakýmsi manifestem před březnovými prezidentskými volbami.
Putin, který usiluje o třetí funkční období po čtyřleté přestávce, v textu vysvětluje, proč se znovu rozhodl ucházet o post hlavy státu.
"Do voleb jdu proto, abych z cesty rozvoje naší země odklidil všechno to, co nám brání na cestě vpřed," uvádí se v dokumentu.
Rusko podle něj potřebuje postupný rozvoj a nikoliv nějaké "revoluční skoky." Uvedl také, že opozice nemá žádný reálný program a není schopná řídit Rusko.
Naznačil, že do jednání s opozicí se mu příliš nechce. "O čem se máme domlouvat? O tom, jak uspořádat moc? Předat ji 'lepším lidem'? A co pak? Co budeme dělat?" napsal.
O vítězství Putina málokdo pochybuje, protože zůstává nejoblíbenějším politikem. Velkou podporu má zejména na venkově a v menších městech. Otázkou ale je, zda dostane už v prvním kole přes padesát procent hlasů nebo zda bude muset rozhodnout až druhé kolo.
Pokud by se druhé kolo přece jen konalo, podle průzkumů je nepravděpodobnějším soupeřem lídr komunistů Gennadij Zjuganov. Neznámou je sedmačtyřicetiletý miliardář a byznysmen Michail Prochorov, který se nyní ostře vymezuje proti Putinovi a tvrdí, že Rusku bude vládnout efektivněji.
Prochorov byl původně Putinovým spojencem a stál v čele strany Pravá věc, která kandidovala v listopadových parlamentních volbách. Ještě před těmito volbami se ale rozhádala se členy stranického vedení a odstoupil.
Dosluhující prezident Dmitrij Medveděv předal Ruské dumě (horní komoře parlamentu) návrh zákona, kterým se obnoví volby gubernátorů. Přímé volby, ve kterých Rusové mohli rozhodovat o představitelích jednotlivých oblastí, zrušil Putin v roce 2004. Od té doby jmenoval, ale i odvolával gubernátory prezident.
Podle nového zákona mohou kandidáty do voleb jmenovat politické strany. Jiní kandidáti musejí získat určitý počet podpisů od lidí, kteří je podporují. Počet těchto podpisů zatím nebyl stanoven.
V únoru má ještě Medveděv předat poslancům návrh nového zákona o parlamentních volbách. Kromě jiného má obsahovat klauzuli, snižující práh nutný pro vstup strany do parlamentu ze sedmi procent na pět.
