Už minulý týden agentura Bloomberg zveřejnila, že Spojené státy varovaly Evropu před možnou ruskou invazí na Ukrajinu. Její zdroj z Bílého domu ve čtvrtek potvrdil, že USA jednají s evropskými spojenci o nebezpečném pohybu ruských jednotek u hranic země. Vyplývá to i ze satelitních snímků oblasti.
"Když o možné ruské agresi oficiálně mluví nejprve Američané a potom i Britové, je to opravdu vážné. Není to jen ruské vojenské cvičení," říká deníku Aktuálně.cz expert na Ukrajinu a Rusko David Stulík z think-tanku Evropské hodnoty.
O vyhrocených vztazích Evropy a Ruska v několika britských médiích hovořil i generál Nick Carter, odcházející šéf britských ozbrojených sil. "Rusko pravděpodobně vnímá světový strategický kontext jako neustálý boj, ve kterém jsou ochotni použít všechny instrumenty státní moci, aby dosáhli, čeho chtějí. Nemyslím si ale, že by si Rusko přálo otevřený konflikt," prohlásil generál.
Stulík, který dvanáct let působil jako mluvčí diplomatického zastoupení EU v Kyjevě, se domnívá, že důvodů k pohybu ruských vojáků na hranicích je více. "Podle mě Putin vždy sleduje hned několik cílů, a když jeden z nich nevyjde, zaměří se na další," vysvětluje.
Běloruský scénář
Momentálně Evropa řeší krizi na běloruské hranici s Polskem, Litvou a Lotyšskem. Tam režim diktátora Alexandra Lukašenka převáží tisíce běženců z Blízkého východu a Asie a snaží se je donutit překročit hranici do EU. V tom jim brání desítky tisíc vojáků, nejen z Polska, ale i například z Velké Británie. Na hranicích už zemřely desítky lidí, včetně dětí, a situace se mění v humanitární katastrofu.
"Pohyby vojsk mohou s krizí v Bělorusku souviset, protože tím Vladimir Putin dál stupňuje napětí," tvrdí Stulík. Zároveň ale podle něj může ruský prezident vyvíjet tlak i přímo na Lukašenka, ruská armáda se totiž pohybuje i uvnitř Běloruska.
"Důležitý faktor je i to, že Ukrajina a Bělorusko v podstatě nemají nijak zajištěnou hranici. Je to 800 kilometrů dlouhá hranice, která většinou není nijak hlídaná a je to prostě jen les," vysvětluje bývalý diplomat. Ukrajina sice od loňských protestů proti zmanipulovaným běloruským prezidentským volbám hranici postupně zajišťuje, je to ale proces na dlouhou dobu.
Červená linie
Zvýšená aktivita na hranicích znepokojuje i NATO. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg po jednání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou vyzval Rusko, aby napětí u východních hranic Ukrajiny zmírnilo.
"NATO sleduje pohyb ruských sil u hranic a konzultace probíhají jak mezi spojenci, tak i s partnery, jako je Ukrajina nebo EU. Aliance zůstává obezřetná, ale je připravená k dialogu s Ruskem za účelem snížení rizika růstu napětí a eskalace," potvrdil pro Aktuálně.cz český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Další z možných důvodů, proč se ruské jednotky shromažďují na hranicích, je podle analytika Davida Stulíka i snaha zjistit, kam až může Kreml zajít, než NATO nebo EU zareagují. "Putin rád udělá dva kroky vpřed, aby pak mohl udělat jeden zpátky. A řada evropských zemí, hlavně Francie nebo Německo, to pak vítá jako snahu Ruska být konstruktivní, protože zapomínají, že se de facto o ten krok kupředu stále posunulo," vysvětluje a připomíná situaci z jara, kdy ruské jednotky u ukrajinských hranic prováděly vojenské cvičení. Po výzvě ze strany EU je sice Putin stáhl, nechal ale na místě vojenské vybavení i postavené základny, které mu teď umožňují na hranicích během pár dnů mobilizovat.
Stunning graph from The Times.
— Denis Kazakiewicz (@Den_2042) November 14, 2021
Russian active measures in Eastern Europe and Southern Europe since 2014.
Striking as it is, the list is far from being complete. pic.twitter.com/bxtmk6rScl
Problémy doma
Ruskému prezidentovi podle Stulíka vyhovují i rostoucí ceny energií, kterým nyní Evropa čelí. Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko minulý týden také evropským státům pohrozil, že pokud se situace na hranicích nezklidní, přeruší dodávky plynu, které na Západ přes jeho zemi putují z Ruska. Moskva přitom stále s Německem dojednává spuštění plynovodu Nord Stream 2, který by měl obejít právě tranzitní země, jako je Ukrajina.
David Stulík se zároveň domnívá, že pohyby vojsk mohou souviset s odvedením pozornosti od Putinových vnitrostátních problémů. Upozorňuje, že jeho popularita v posledních měsících klesá. Po protestech proti penzijní reformě si země stále neumí poradit s koronavirem, lidé nevěří domácí vakcíně Sputnik a lékaři jsou vyčerpaní a velmi nespokojení.
