Od začátku války na Donbase uplynuly čtyři roky. Jak události na Ukrajině změnily Bělorusko?
Nevyhlášená ruská válka proti Ukrajině ovlivnila Bělorusko dvěma způsoby. Jedním běloruský režim, druhým společnost.
Ta je v názoru na válku na Ukrajině rozdělena na dva tábory. Nemohu říci, že jde o rozdělení na město a venkov nebo na starší a mladší. Jsou spíš patrné rozdíly mezi svobodnými lidmi ovlivněnými internetem a moderními komunikacemi a lidmi informačně závislými na televizi a prostředcích propagandy.
Stále velká část Bělorusů propagandě věří, v zemi mají velký vliv a dosah ruské informační kanály. Je to propaganda nenávisti a agresivních metafor války. Označil bych to za "zombiování" lidí.
Na druhé straně je dost Bělorusů, a myslím, že jich přibývá, kterým jsou změny na Ukrajině sympatické. Studenti nebo mladí lidé z Běloruska často jezdí ve volných dnech do Kyjeva nebo Lvova. Vidí na vlastní oči, jak vypadá život na Ukrajině.
Bělorusy ale téma Ukrajiny a války dost rozděluje. Vím o mnoha případech, kdy se hádají například rodiče a děti.
Prošel proměnou i běloruský režim?
Prezident Alexandr Lukašenko nakonec získal vlivem války na Ukrajině tolik jako málokdo. Prezentuje se jako mírotvorce a člověk, který zajistil Bělorusku stabilitu a klid. V prvních měsících války obliba Lukašenka skutečně vyrostla. I přestože výsledky posledních prezidentských voleb v roce 2015 jednoznačně zfalšoval.
Režim se do jisté míry vývoje na Ukrajině vylekal. Pochopil, že možnost agrese není jen teoretická. Na rozdíl od minulosti začal působit na vlastenectví Bělorusů. Dříve přitom vše běloruské ignoroval - například literaturu i kulturu. Snahy o běloruskou identitu označoval za kýčovitý folklor. Válka na Ukrajině to změnila. Nyní se staví mnohem příznivěji k běloruskému jazyku, kultuře. Běloruštiny je více ve školách i třeba v televizním vysílání.
Kolik Bělorusů vlastně ovládá běloruštinu? A dá se říci, že jazyku hrozí postupné vymizení?
Jazyk určitě dospěl do kritického stadia. Ale jak říkám, situace se zlepšila. Dost lidí více či méně běloruštinu ovládá, možná až devadesát procent. Ale v praktickém každodenním životě ji používá jen málo Bělorusů.
Jak reagoval režim bezprostředně na udělení Nobelovy ceny za literaturu běloruské spisovatelce Světlaně Alexejevičové, která je kritická k Sovětskému svazu i postsovětským vládám?
Bylo to poněkud komické. Nejprve mlčel. Pak gratuloval Alexejevičové ukrajinský prezident Petro Porošenko s tím, že se narodila v Ivano-Frankivsku na Ukrajině, a je vlastně tedy trochu také ukrajinská spisovatelka. Teprve potom vláda v Minsku spisovatelce gratulovala.
Mluvil jste o vlivu ruských televizí a médií. Informování těch běloruských o válce na Ukrajině je srovnatelné?
Spíše se snaží vše otočit tak, aby z toho Lukašenko a jeho vláda vyšly dobře. Zpravodajství běloruské televize o válce na Ukrajině je víceméně neutrální a omezuje se opravdu na strohé zpravodajství a informování o dění. Mezi tím ale televize podává zprávy například o úspěších zemědělství v Bělorusku nebo o dobré životní úrovni ve srovnání s regiony a zeměmi, kde je válka.
Jsou nějaké informace o tom, že Bělorusové bojovali nebo bojují ve válce na Ukrajině?
Bojovali na obou stranách. Za Ukrajinu i proruské síly. Ostatně jedna z prvních obětí střelby na Majdanu v lednu 2014 byl Bělorus Michail Žyzněvskij.
Alexandr Lukašenko vládne už od roku 1994, tedy čtyřiadvacet let. Nechystá se už přece jenom odejít?
Nemyslím, že by něco takového plánoval.
