Evropská Komise ve své hodnotící zprávě, kterou dnes předloží Evropské radě a z které cituje agentura Reuters, doporučuje rozšíření o dvě nové země k 1. lednu 2007, a to i přesto, že připravenost obou zemí hodnotí jako slabší ve srovnání s deseti novými zeměmi, přijatými v roce 2004.
Infobox
ZÁKLADNÍ PODMÍNKY VSTUPU DO EU
(takzvaná kodaňská kritéria)
- Nastolení právního státu, demokracie, institucionální stabilita, dodržování lidských práv
- Fungující tržní ekonomika a připravenost obstát v konkurenci s ostatními ekonomikami unie
- Přijetí acquis communautaire, neboli právního základu Evropských společenství
"Pro Bulharsko je to konečný a definitivní pád Berlínské zdi," řekl novinářům premiér Sergej Stanišev.
Formalita
Olli Rehn, komisař pro rozšíření, dnes hodnotící zprávu předá Evropskému parlamentu ve Štrasburku. Rozhodnutí ještě musí potvrdit Evropská rada.
Zpravidla jde o formalitu, ale například v roce 1981 Rada rozhodla přijmout Řecko i přes nesouhlas Komise.
Obě země přitom musejí splnit nejtvrdší podmínky, jaké kdy přistupující země dostaly. Přijetí černomořských zemí má množství kritiků, obávají se, že kvůli relativní chudobě a špatně fungující infrastruktuře je rozšíření nebezpečné, ne-li nemožné.
Hygiena, soudnictví, korupce...
Velkými tématy jsou hygienické normy, zejména v potravinářství, nebo boj s organizovaným zločinem. Ten je problémem hlavně v Bulharsku, kterému je celkově adresováno více výtek než jeho severnímu sousedu.
Bulharsko musí opravit ústavu, aby byly odstraněny nejednoznačnosti kolem nezávislosti a zodpovědnosti soudního systému. Ten musí být transparentnější a účinnější.
Rumunsko by zase mělo zřídit "integritní úřad", který by ověřoval majetky vysokých státních představitelů, a posílit roli Nejvyšší rady soudců, která má dohlížet na nezávislost justice.
Evropská komise bude postup reforem monitorovat po dobu tří let, první zprávu zhotoví v březnu 2007 a další vždy po půl roce. V případě nesplnění některých podmínek může Unie omezit dotace, popř. neuznávat verdikty nezreformovaných soudů.
Přístupové smlouvy sice umožňují roční odklad, nicméně ten by nijak výrazně neprospěl a navíc by mohl snížit důvěru občanů v reformy.
Příliv levných pracovníků? Bát se prý nemáme
Podobně jako před dvěma lety i teď se členské země obávají přílivu levných pracovních sil z východu. V cizině už teď pracují asi tři miliony Rumunů, mnozí z nich nelegálně.
Obě země sice budou nejchudšími státy sedmadvacítky (dosahují 31 % průměrného HDP Unie), ale rumunský premiér Calin Tariceanu připomíná, že zažívají ekonomický rozmach. Hrubý domácí produkt se v Rumunsku za dvanáct let podařilo zdvojnásobit, což by mohlo občany doma udržet. "Naše přijetí nebude rozbuškou masivní migrace."
Co se týče pohybu pracovních sil, čekají obě země srovnatelné podmínky, jako má ČR a dalších devět čerstvě přistoupivších. Dva roky je mohou stávající země odmítat bez udání důvody, další tři roky s vysvětlením. Nejpozději za sedm let, tedy v případě černomořské dvojky roku 2014, se musí trhy otevřít úplně.
Zatímco pro desítku zemí z roku 2004 bylo několik států benevolentnější Velká Británie, Irsko a Švédsko přijímaly pracovníky záhy po přístupu, pro další státy tomu tak být nemusí, jak se vyjádřila například Velká Británie.
Nejatraktivnější jsou pro Rumuny Španělsko či Itálie, neboť jejich jazyky patří stejně jako rumunština do skupiny románských.
Teď už ale stop rozšiřování
Po páté vlně by se mělo rozšiřování zastavit, Evropská unie se musí obrátit zase k sobě a řešit vnitřní problémy. Tvrdí to předseda Evropské komise José Manuel Barroso, ale s jeho názory souhlasí řada dalších.
Unie si teď musí odpočinout a sama provést reformy institucí, dořešit se také musí problém Evropské ústavy.
Jak později mírnil Barrosova prohlášení jeho mluvčí, nechtěl tak předseda odmítat další potenciální členy, ale zdůraznit další úkoly, které před sjednocenou Evropou stojí.
Německá premiérka Angela Merkelová rovněž volá po prohloubení integrace stávajících zemí. Přitom slibuje Turecku vstup do Unie znesnadnit.
Spolu s Tureckem má do Unie nejblíže ještě Chorvatsko, zájem ale mají i další země. Právě dnes započala první jednání s nejnovějším státem, Černou Horou.
