Paříž - Skotský zámek Gleneagles v roce 2005, německý Heiligendamm o dva roky později, vloni dánská Kodaň. Všude tam se vyspělé státy na summitech dušovaly, že výrazně zvýší pomoc rozvojovým zemím. Své sliby ale neplní.

Sumy, které politici naslibovali, se od reálných čísel výrazně liší.

Země Evropské unie se například před časem zavázaly, že v roce 2010 pošlou do nejchudších států světa nejméně 0,51 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle zprávy, kterou vydala OECD, ale řada z nich tento závazek poruší.

Češi pokulhávají

Méně, než slibovaly, letos uvolní Rakousko (0,37% HDP), Francie (0,46%) Německo (0,40%), Řecko (0,21%), Portugalsko (0,34%) a Itálie (0,20% HDP).

Česko a ostatní postkomunistické státy dávají na rozvojovou pomoc obecně méně. S 0,12 procenta hrubého domácího produktu se můžeme rovnat třeba s Tureckem.

Je tu však jiná potíž: Zatímco v roce 2008 odešlo z českého státního rozpočtu na pomoc třetímu světu 249 milionů dolarů, loni to bylo o 4,7 procenta méně.

Namísto toho, aby se Česká republika snažila přiblížit starým členům EU, uvolnila podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj jen 224 miliónů dolarů.

Ještě víc okleštili rozvojovou pomoc Slováci, meziročně se snížila skoro o 19 procent.

Místo, aby se Česká republika snažila přiblížit starým členům EU, snížila rozvojovou pomoc meziročně o skoro 5 procent. (Na snímku Černínský palác, sídlo Ministerstva zahraničních věcí) | Foto: Ludvík Hradilek

Poláci a Maďaři zvolili cestu opačnou: oproti roku 2008 navýšili pomoc pro třetí svět o 13, respektive 22 procent.

Zamíchané pořadí dárců

Suverénně nejvíc peněz posílají rozvojovým státům Američané. Jen loni to bylo skoro 29 miliard dolarů. Následovaly Francie (12,4 miliardy), Německo (12 miliard) a Británie (11,5 miliardy dolarů).

Druhá příčka přitom tradičně patřívala Němcům. Ti ale výdaje na rozvojovou pomoc meziročně snížili o 12 procent. Naopak Francouzi rozpočet navýšili, a to o skoro 17 procent. Proto získali mezi dárci pomyslné stříbro.

Pro zajímavost: stejně jako Němci, tedy o 12 procent, seškrtali rozpočet na pomoc nejchudším i Řekové. Narozdíl od nejsilnější ekonomiky EU však Řecko stojí na pokraji státního bankrotu.

Studená sprcha pro Rakousko

Ještě větší propad než u Německa - o bezmála třetinu v porovnání s rokem 2008 - zaznamenala OECD u sousedního Rakouska.

Rakušané tak suverénně vévodí zemím, kde finanční krizi řešili výrazným krácením peněz pro třetí svět. Podobně radikálně šetřili jen Italové.

V Rakousku způsobilo zveřejnění zprávy pozdvižení. Pravicové ministry z Rakouské lidové strany (ÖVP), kteří mají rozvojovou pomoc na starosti, kritizovali politici, novináři i nevládní organizace.

"Jde tu o pověst Rakouska jako spolehlivého partnera," apeloval na vládu ve Vídni Max Santner z Rakouského Červeného kříže. "Jde tu o životy nejchudších lidí na světě."

Miliardy, na které se zapomnělo

"Krize nemůže sloužit jako omluva," komentoval zprávu OECD Andris Piebalgs, evropský komisař pro rozvojovou pomoc. Řada národních vlád to však vidí jinak.

Když se před pěti lety ve Skotsku sešli zástupci nejvyspělejší průmyslových zemí a Ruska na summitu G8, slíbili, že do roku 2010 zdvojnásobí pomoc chudobou nejhůře stiženému kontinentu, Africe.

"Afrika dostane jen asi 11 ze slibovaných 25 miliard dolarů přislíbených ve skotském Gleneagles," hlásí teď studie OECD.

Příklad druhý: Afghánistán.

Podle německého zpravodajského serveru tagesschau.de naslibovalo mezinárodní společenství Afgháncům od roku 2001 na nejrůznějších konferencích celkem 25 miliard dolarů. Ve skutečnosti poskytlo o 10 miliard dolarů méně.

Podstatně méně peněz, než kolik vyspělé země přislíbily, se dostalo i do oblastí, které o Vánocích 2004 spláchla vlna tsunami.

Thajsko, Indonésie a další země původně počítaly s okamžitou pomocí ve výši 5,32 miliardy dolarů. Podle OECD měly však devět měsíců po katastrofě k dispozici jen asi dvě miliardy dolarů.