Los Angeles - Ruský premiér Vladimir Putin stupňuje tlak na americké politiky, aby ratifikovali v Praze podepsanou smlouvu START o jaderném odzbrojení. V rozhovoru pro televizi CNN varoval, že pokud k tomu nedojde, Rusko začne znovu budovat svůj nukleární arzenál.

Putin v rozhovoru s Larry Kingem, který televize odvysílá ve středu večer, zveřejnila z něj však již úryvky, uvedl, že nejde z jeho strany o vyhrožování, Rusko jen nebude mít jinou možnost.

Podle ruského premiéra by neschválení smlouvy Spojenými státy vytvářelo novou situaci, na kterou by Rusko muselo reagovat, a to včetně rozmístění nových útočných raket nesoucích jaderné zbraně.

Protiraketový deštník už opět vadí

Putin opětovně vytáhl strašáka protiraketového systému, na němž se na nedávném summitu NATO shodly členské státy aliance. Doslova uvedl, že Rusko se bude muset vyzbrojit proti novým hrozbám, které obranný deštník představuje. Zdůvodnění, že štít je namířen proti hrozbě přicházející z Íránu, nebere, podle Putina taková hrozba neexistuje.

Tajné dokumenty, které v těchto dnech zveřejňuje server WikiLeaks, přitom odhalily, že Íránu se podařilo získat ze Severní Koreje původně ruské raketové technologie, díky nimž je poprvé schopen zasáhnout západoevropské metropole, jako je Berlín, ale také Moskvu.

Výhrady republikánů

Smlouva START, která omezuje jaderné arzenály Ruska a Spojených států na maximálně 1550 hlavic, čeká na ratifikaci v americkém Senátu. Republikánští zákonodárci ji zatím odmítají podpořit a podmiňují svůj souhlas investicemi do modernizace nukleárního arzenálu USA.

K souhlasu se smlouvou je třeba dvoutřetinová většina v Senátu, Obama tak v současném složení potřebuje hlasy minimálně devíti republikánů.

Pokud by se nepodařilo smlouvu schválit před koncem roku, bude situace pro prezidenta ještě těžší, neboť republikáni od ledna v Senátu dále posílí.

Republikánští senátoři dali v úterý najevo, že jsou ochotni o smlouvě ještě letos jednat, a to pokud se Obamova administrativa vzdá jiných svých priorit. Poslední schůze Kongresu před koncem roku má přitom nabitý program, zákonodárci se potřebují mimo jiné dohodnout na tom, co si počít s daňovými sazbami, poté, co 31. prosince vyprší platnost rozsáhlých daňových úlev schválených za předchozí administrativy George Bushe.