Šéf francouzské diplomacie Philippe Douste-Blazy oznámil po pátečním jednání ministrů EU v Bruselu, že ze zemí Evropské unie dorazí do Libanonu zhruba sedm tisíc vojáků.
A Francouzi v uniformách zamíří na Blízký východ nejpozději do tří týdnů, slíbila v noci na dnešek francouzská ministryně obrany Michele Alliotová-Marieová..
Smyslem operace je oddělit Hizballáh a izraelskou armádu tak, aby se nemohl opakovat letošní měsíc trvající ozbrojený konflikt. Do několikakilometrového pásma na jihu Libanonu by kromě vojáků OSN neměly mít přístup jiné ozbrojené osoby.
Francii vystřídá Itálie
Nárok na vedení si dělaly Francie i Itálie. Italové pošlou tři tisíce vojáků, Francouzi o tisíc méně. Generální tajemník OSN Kofi Annan chce, aby do února příštího roku šéfovala jednotkám Francie a poté Itálie
Paříž chce misi vést s poukazem na to, že má z koloniálních dob na Libanon historické vazby. Libanon vznikl jako stát ve svých současných hranicích především díky Francii a značná část libanonských elit zůstává nadšenými frankofily.
Italský premiér Romano Prodi zase oznámil, že s italským vedením vyslovil nadšený souhlas americký prezident George Bush.
Prodi chce zvýšit mezinárodní vliv Itálie a více ji zapojit do operací OSN a dalších mezinárodních aktivit. Italský kontingent už v Libanonu působil v rámci jednotek OSN v polovině osmdesátých let.
Chirac krotí Annana
Francouzský prezident Jacques Chirac ale na dnešní tiskové konferenci torpédoval optimistická prohlášení generálního tajemníka OSN Kofiho Annana o vytvoření kontingentu patnácti tisíc mužů.
"Takový počet je přehnaný. Bude jich stačit méně. Co já vím, čtyři pět šest tisíc," uvedl francouzský prezident.
Jednotky OSN mají mít mandát k použití síly proti narušitelům příměří, při sebeobraně a při ochraně životů civilistů. Jejich úkolem také bude pomoci libanonské vládě s odzbrojením Hizballáhu.
Připlují německé lodě
Z dalších zemí EU už slíbilo několik stovek vojáků Finsko, které v tomto půlroce předsedá Evropské unii. Dnes slíbil vyslat 400 vojáků belgický premiér Guy Verhofstadt, očekává se příspěvek Polska, Španělska, Norska a Švédska.
Německá kancléřka Angela Merkelové potvrdila, že u libanonských břehů budou rozmístěna německá válečná plavidla. Jejich hlavním cílem bude znemožňovat vyzbrojování Hizballáhu po moři, což by podle kancléřky mohlo přispět k odvolání dopravního embarga proti Libanonu ze strany Izraele.
A co muslimští vojáci ?
Ze států mimo Evropskou unii zvažuje vyslání většího počtu mužů Turecko. To má dobré vztahy s Izraelem, ale v Libanonu se Turci těší špatné pověsti kvůli dlouhodobé osmanské nadvládě nad Blízkým východem, kterou Libanonci i velká část ostatních Arabů vnímají negativně.
Nejistá je účast Egypta. I Egypťané by zřejmě byli pro židovský stát přijatelní, ale nechtějí se dostat do situace, v níž by museli obrátit zbraně proti Hizballáhu nebo jiným Libanoncům. Tím by pobouřili veřejné mínění doma i v arabském světě.
Vyslání vojáků dalších islámských zemí - Pákistánu, Bangladéše, Malajsie a Indonésie - zatím naráží na odpor Izraele. Ten nechce, aby v Libanonu působili vojáci ze zemí, které s židovským státem nemají diplomatické vztahy a dávají vůči němu najevo nepřátelství.
Čeští politici se zatím vyjadřovali k účasti v misi zdrženlivě a vše ukazuje na to, že se OSN bude muset tentokrát obejít bez Čechů.
