Síly pro Libanon: V první linii bude EU

Martin Novák Martin Novák
31. 7. 2006 0:00
Blízký východ - Zajistit klid na krvavé izraelsko-libanonské hranici mají mezinárodní jednotky, o nich včera začala jednat Rada bezpečnosti OSN.
Izraelský voják v libanonské vesnici Rás Marún, ležící těsně za hranicí.
Izraelský voják v libanonské vesnici Rás Marún, ležící těsně za hranicí. | Foto: Reuters

Tři týdny bojů už si vyžádaly životy více než pěti stovek Libanonců a jedenapadesáti Izraelců. V jižním Libanonu i severním Izraeli opustily své domovy statisíce lidí.

Vytvoření nárazníkové zóny pod dohledem početného mezinárodního kontingentu se jeví jako nejschůdnější možnost k tomu, jak zabránit příští válce.

Síly chtějí všichni. Ale jaké?

Na nadnárodním dohledu se přes některé odlišné názory shodují všichni - od Izraele přes USA, Evropskou unii, OSN, arabské státy až po libanonskou vládu. Pro se vyslovili i někteří představitelé Hizballáhu.

Francouzský návrh rezoluce předpokládá, že by se jih Libanonu měl stát dočasným domovem pro patnáct až dvacet tisíc vojáků. Současné jednotky UNIFIL, rozmístěné na jihu Libanonu v roce 1978, čítají necelé dva tisíce osob.

Infobox
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Infobox

V SOUVISLOSTECH:

USA vyloučily účast svých vojáků vzhledem k závazkům v Iráku a Afghánistánu. Jednoznačné "ne" vyjádřilo rovněž Německo. "Jsme v Kongu, máme hlavní podíl na jednotkách na Balkáně a máme velký kontingent v Afghánistánu," zdůvodnila odmítnutí Berlína kancléřka Angela Merkelová.

Další německý důvod doplnil ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier: "Je to pro nás citlivá záležitost vzhledem k historii a vztahům Německa s Izraelem."

Francie odmítá izraelský návrh, aby mírové síly vytvořilo NATO. Podle prezidenta Jacquese Chiraka je Severoatlantická aliance v arabském světě vnímána negativně jako "ozbrojené křídlo Západu".

EU nechce být obráncem Izraele

Jeden z diplomatů Evropské unie k tomu pro agenturu Reuters poznamenal: "Samozřejmě prioritou bude odzbrojení Hizballáhu. Ale není možné se stavět do role, v níž bychom jen prosazovali zájmy Izraele."

Dům v izraelské Kirjat Šmoně po zásahu raketou Hizballáhu.
Dům v izraelské Kirjat Šmoně po zásahu raketou Hizballáhu. | Foto: Reuters

Finský ministr zahraničí Erkki Tuomija uvedl, že základem sil budou vojáci ze zemí Evropské unie, zřejmě pod vedením Francie. Podle něj se ale nemůže jednat pouze o akci Unie.

Francie ovšem není v Izraeli dobře přijímána, protože často zaujímá k politice židovského státu kritický postoj a k Libanonu má historické vazby z koloniálních dob.

Izrael také nechce, aby jednotky vystupovaly pod záštitou OSN. Odůvodňuje to slabým mandátem jednotek UNIFIL, které v jižním Libanonu působí od roku 1978 a nikdy neměly na události v oblasti velký vliv

Bývalý velitel UNIFIL, turecký generál Timur Göksel, tvrdí, že jednotky musí být sestaveny tak, aby vyhovovaly všem stranám. Včetně Hizballáhu.

Foto: Aktuálně.cz

"Nikdo nemůže úplně vnutit svoji vůli Hizballáhu. I když je Izraelci zatlačí ještě dále na sever, Hizballáh nepřizná porážku,"uvedl Göksel.

Hizballáh podle všeho má velké zásoby zbraní ze Sýrie a Iráku, hovoří se o deseti až dvanácti tisících raketách. V dosavadním průběhu války překvapil izraelskou armádu houževnatým a tvrdým odporem při její pozemní ofenzívě.

Nebezpečí? Křížová palba

Pokud v budoucnosti příměří selže, vojáci mezinárodních sil se mohou ocitnout uprostřed bojů pod létajícími raketami a mezi izraelskými bombami.

Dalším potenciálním problémem je odzbrojování Hizballáhu, pokud ho mezinárodní síly dostanou na starosti.

Současné mezinárodní jednotky OSN v Libanonu mají slabý mandát a téměř žádný vliv na události na libanonsko-izraelské hranici.
Současné mezinárodní jednotky OSN v Libanonu mají slabý mandát a téměř žádný vliv na události na libanonsko-izraelské hranici. | Foto: Reuters

"Jakékoliv jednotky, které nebudou přijímány lidmi na jihu Libanonu, budou dříve či později považovány za okupanty," varuje libanonský analytik Amal Sáad-Ghurájíb.

Naděje na to, že války zastaví zahraniční síly, ale už byly v Libanonu v minulosti mnohokrát zklamány.

Američané a Francouzi o tom vědí své. Když přišli do Libanonu před třiadvaceti lety jako součást mírových jednotek, utrpěli ztráty po sebevražedných útocích.

Výbuchy dělilo 20 sekund

23. října 1983 po šesté hodině ráno nejprve najel sebevrah s dodávkou naplněnou výbušninami do amerických kasáren a srovnal několikapatrovou budovu se zemí. Zahynulo 260 příslušníků americké námořní pěchoty.

Jen o dvacet sekund později potkal stejný osud i francouzskou základnu, kde zahynulo 58 vojáků.

Z organizace útoků byla viněna Sýrie. A koloval vtip, že italský kontingent unikl atentátu jen proto, že tehdejší syrský ministr obrany Mustafa Tlás zbožňoval herečku Ginu Lollobrigidu, a proto Italy ušetřil.

Izraelské nálety na Libanon pokračují už dvacátým dnem.
Izraelské nálety na Libanon pokračují už dvacátým dnem. | Foto: Reuters

Dosavadní jednotky UNIFIL působící na jihu Libanonu přišli během osmadvaceti let celkem o 257 mužů.

Jeden z diplomatů členské země Evropské unie uvedl pro agenturu Reuters: "Obávám se, aby se naši vojáci v Libanonu jednoho dne nestali rukojmími v případě, že se prohloubí krize při jednáních s Íránem nebo Sýrií, dvěma patrony Hizballáhu."

Vojáky Unie zřejmě doplní kolegové ze států, které leží dále od místa konfliktu, mají zkušenosti s mírovými misemi a jsou považovány za "neutrální." Například z Argentiny, dalších latinskoamerických zemí, Indie, Jižní Koreje nebo Austrálie.

 

 

Právě se děje

Další zprávy