Praha/Lvov – Výroky prezidenta Miloše Zemana o Ukrajině sami Ukrajinci vnímají velmi negativně. A podivují se nad tím, že je zastávají lidé, jejichž země prožila invazi v roce 1968.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz to uvedl ukrajinský komentátor, spisovatel a známý intelektuál Taras Vozňjak.
Podle něj nelze pochybovat o přímé ruské vojenské intervenci na východní Ukrajině, která vychází ze stejných vzorců jako kdysi vpády do Maďarska a Československa.
Český prezident na konferenci na ostrově Rhodos, pořádané Putinovým blízkým přítelem Vladimirem Jakuninem, vyzval ke zrušení protiruských sankcí a konflikt na Ukrajině nazval občanskou válkou.
Na nedávném summitu NATO ve Walesu uvedl, že přítomnost ruských vojsk na Ukrajině není dokázána.
Mezi těmi Ukrajinci, kteří nevidí budoucnost své země ve spojení s Ruskem, tím vzbudil nelibost. Podle Vozňjaka jsou názory českých politiků známy i v širší veřejnosti. O české zahraniční politice psal i on pro deník Ukrajinska Pravda.
Sedmapadesátiletý Vozňjak je na Ukrajině velmi uznávaným intelektuálem a komentátorem, autorem řady knih. V roce 1989 začal vydávat Nezávislý kulturologický časopis. Ten vychází stále a má velký vliv.
Vozňjakův otec byl po druhé světové válce deportován Stalinem na Sibiř.
A.cz: Český prezident Miloš Zeman nepovažuje přítomnost ruských vojsk za prokázanou a o víkendu prohlásil, že na Ukrajině byla jen občanská válka, která už naštěstí skončila…
Myslím, že pan prezident by měl na východní Ukrajinu přijet a trochu se tam porozhlédnout. Dokonce i Rusové už přiznávají přítomnost svých vojáků. Je jednoznačně zdokumentováno, že do ukrajinského zajetí padli jak ruští vojáci, tak i technika ruské armády.
Musím říci, že nám připadá velmi zvláštní, že existují Češi, kteří takto mluví, po zkušenostech z roku 1968. Z pražského jara. To je, jako kdybychom si pokládali otázku, jestli v srpnu 1968 byla v Praze ruská vojska. U nás se tehdy také říkalo, že to vlastně nebyli žádní vojáci. Že to byla internacionální pomoc. A že tam vlastně ruští vojáci možná byli a možná také nebyli.
A.cz: Lze podle vás srovnávat události roku 1968 v Československu se současnou situací na východní Ukrajině?
Do určité míry samozřejmě ano. Protože nejde o občanskou válku. Je to intervence podobná té, jaká byla u vás v roce 1968 nebo v Maďarsku v roce 1956. Intervence, kterou zakrývají vymyšleným konfliktem uvnitř země. Stejně jako tomu bylo v Maďarsku i Československu. Ale je to přímá ruská intervence.
A.cz: Je na Ukrajině všeobecně známo, že čeští politici jako prezident Miloš Zeman nebo premiér Bohuslav Sobotka zpochybňují protiruské sankce? Vědí Ukrajinci o tom, že Česká republika v tomto směru - řekněme - vyčnívá? Nebo že je velký rozdíl mezi postojem Prahy a Varšavy?
Ano, bohužel. A je to pro nás velmi smutné. Rozdíl oproti Polsku je jednoznačný. Přitom vztahy mezi Poláky a Ukrajinci nebyly vždy ideální. V některých obdobích byly velmi složité.
Ale současná polská elita a současná ukrajinská vláda jsou už někde jinde. Za poslední tři stovky let nebylo takové souznění mezi Poláky a Ukrajinci. Rozdílný názor Česka je o to zvláštnější, že Čechům nikdy Ukrajinci nic špatného neudělali.
Polský postoj je podle mého názoru moudřejší, protože ve snaze Ruska šířit svůj vliv budou po nás dalším na řadě země, jako jste vy.
A.cz: Z rozhovorů s Ukrajinci je cítit vůbec zklamání z toho, co říká a dělá Evropská unie od začátku konfliktu na východě země. Můžeme hovořit o určité deziluzi Ukrajinců z Evropské unie?
Ne, takto bych to nenazval. Ani bych nemluvil o zklamání. Lidé, kteří uvažují realisticky, chápou, že Evropská unie je složité seskupení. Chápou, že se tam stýkají zájmy různých zemí. Samozřejmě že se Spojenými státy je to jednodušší. Mluví jedním hlasem a v tuto chvíli jsou nám bližší. Evropská unie nemá žádné obranné struktury, a tak jedinou vojenskou silou jsou Spojené státy.
Ale Evropská unie dělá, myslím, to, co může z povahy své existence v této době dělat. Nevidím nějaké silné zklamání mezi Ukrajinci, týkající se Evropské unie.
