Na Twitter jste před časem napsal, že ze všech světových lídrů, které jste potkal, byla německá kancléřka Angela Merkelová nejlepší. Proč přesně? Co ji odlišovalo?
Lidé nejlepší ve svém oboru mají většinou ty nejlepší vlastnosti. Jsou odolní, zdrženliví v rychlých soudech, mají osobní integritu. Ona to všechno měla.
Můžete uvést příklad, kdy se to projevilo?
Na summitech lídrů Evropské unie, kterých jsem se zúčastňoval coby premiér, existují dva způsoby, jak dosáhnout toho, co potřebujete. Jedním je, že jste natolik dobrý rétor, až si získáte pozornost ostatních. Druhým způsobem je chirurgická přesnost práce se závěrečným komuniké ze summitu, takže do detailu znáte podstatu věci, o které se právě vyjednává. Nikdy jsem neviděl kombinaci obojího v takové symbióze jako u Angely Merkelové. K tomu všemu byla pozorná k lidem okolo sebe. Měl jsem z ní vždycky pocit, že jí na ostatních záleželo a skutečně je poslouchala.
Jaký nejvýraznější moment s Merkelovou si pamatujete?
Z politického hlediska pro mě hodně znamenala její návštěva ve Finsku krátce před volbami v roce 2015. Pokud jste finský úřadující premiér, podpora německé kancléřky tři týdny před hlasováním rozhodně není malá věc.
Lidsky rád vzpomínám na jeden večer v roce 2014 poté, co jsem běžel v Berlíně maraton. Merkelová mě pak pozvala. Pili jsme víno, mluvili o všem možném, bylo to příjemné. Rozuměli jsme si, možná i proto, že jsme oba vyrostli u pobřeží Baltu a to nás nějak formovalo. Merkelová byla v každém případě přístupná a vždy si udělala na lidi čas. Hodně politiků takhle nefunguje.
(Původně jsme v článku psali, že Angela Merkelová pozvala Alexandera Stubba k sobě domů - pozn. red.)
Jaké bude dědictví Angely Merkelové v Evropě?
Krizový management. Ona nebyla typem lídra, který by kolem sebe dělal humbuk, přicházel neustále s velkolepými plány. Byla ale možná vůbec nejlepší krizový manažer, jakého Evropa měla. Navigovala Evropu desetiletím krizí a je jedno, jestli se bavíme o té dluhové, migrační v roce 2015, nebo teď covidové. Poslouchala, sbírala informace a na konci procesu vždy udělala správnou věc. Nepropadla deziluzi, nikdy neztrácela hlavu. Řešila věci.
Alexander Stubb
Alexander Stubb (53) je finský politik a politolog. V minulosti působil jako europoslanec - upozornil na sebe pozvánkou na večeři pro Jacquesa Chiraca, poté co francouzský exprezident zkritizoval finskou kuchyni.
Ve finské národní politice zastával několik ministerských postů, zemi vedl coby premiér v letech 2014 až 2015. Nyní působí v čele Evropského univerzitního institutu ve Florencii, kde učí a zkoumá evropskou politiku.
Právě kvůli migrační krizi bývá Merkelová často kritizovaná. Ponechání otevřených hranic Německa v roce 2015 a debata o povinných kvótách rozdělila EU na východ a západ, v řadě zemí pomohla k vládě populistům. Vy tento pohled nesdílíte?
Nesouhlasím s těmi, kdo říkají, že Angela Merkelová měla říct "Wir schaffen das nicht", tedy "Tohle nezvládneme" (naráží na kancléřčino slavné heslo "To zvládneme" - pozn. red.). V takových situacích můžete jako lídr buď otevřít srdce, nebo nechat hranice zavřené. Ona to srdce otevřela a podle mě udělala správnou věc.
Je jednoduché to kritizovat, ale nikdo dodnes neřekl, jaká byla vlastně alternativa. Co se mělo udělat jinak, když po rakouských dálnicích šlapaly tisíce lidí včetně malých dětí a všichni mířili do Německa? Každý politik bude v takových momentech kritizován, ale to, o čem rozhoduje, je i schopnost podívat se na sebe druhý den do zrcadla. Merkelová to může směle udělat.
Je něco, co podle vás měla Merkelová udělat a neudělala? Často se mluví o její příliš dlouhé ochranné ruce nad maďarským premiérem Viktorem Orbánem uvnitř Evropské lidové strany, což mu pomáhalo nerušeně růst.
Nic mě nenapadá. Rozumím tomu, že chtěla Viktora Orbána udržet uvnitř lidovecké rodiny, protože v ní chtěla udržet silnou středoevropskou stranu. Já mám názor na Orbána jasný, nechci ale kvůli tomu Angelu Merkelovou kritizovat.
Změnila Merkelová Evropu nějak navždy, systémově? A pokud ano, jak?
Já nevnímám EU jako hotový projekt, ale jako proces. A v tom procesu bychom bez souhlasu německé kancléřky neměli bankovní unii, Evropská centrální banka by neřekla, že udělá všechno pro záchranu eura, neměli bychom další nástroje, které zpevnily eurozónu… Tohle všechno jsou systémové změny.
Zapomínáme navíc na jednu věc: Merkelová byla německou kancléřkou ve chvíli, kdy se Evropa téměř zdvojnásobila. Řadě zemí dlouho trvalo, než východoevropské státy přijaly mezi sebe. Angela Merkelová od počátku důsledně trvala na tom, že teď jste součástí klubu i vy. Ona udělala z rozšíření EU realitu. To považuju za docela zásadní strukturální počin.
Je podpora střední Evropy konstanta v německé politice, nebo se jedná o exkluzivní přínos Merkelové?
Podle mě to nejde zobecnit. Merkelová ale byla autentická proevropská politička, a střední Evropu měla navíc ráda. Vždycky dokázala balancovat mezi zájmy celku a zájmy německých voličů, což není jednoduché.
Loni Merkelová odsouhlasila centrální nákup vakcín proti covidu za celou EU, ačkoli by samo Německo coby největší a nejbohatší země zřejmě dostalo vakcíny dříve. Psalo se o "válce o vakcíny", žádná válka to přitom nebyla. Nastala by, kdyby si každý stát kupoval dávky sám za sebe. Já jsem přesvědčený, že by v té válce Finsko a Česká republika tvrdě prohrály, zatímco Německo by vyhrálo.
Kancléřka předloni podporovala německého europoslance Manfreda Webera na post šéfa Evropské komise proti vám. Žádná pachuť z toho mezi vámi nezůstala?
Ne, vůbec. Připadalo mi přirozené, že německá kancléřka podpoří německého kandidáta. Já bych v roli premiéra taky podporoval Fina nebo Finku. Takže žádná pachuť, byla to legrace.
