Fort Meade - Jeden z nejsledovanějších soudních procesů posledních let je u konce.

Americký vojenský tribunál vyměřil pětadvacetiletému vojínu Bradleymu Manningovi 35 let vězení a zároveň ho "beze cti" degradoval.

Soud ve Fort Meade ho potrestal za vyzrazení tajných dokumentů, které v roce 2010 předal serveru WikiLeaks.

1294 dní ve vazbě

Soudkyně Denise Lindová podle prvních komentářů podle všeho přihlédla k vojínově naivitě a jeho vyjádřením lítosti nad tím, že poškodil svou vlast.

Samotnému vynesení rozsudku, jež zabralo dvě minuty, předcházelo 1294 dnů Manningovy vazby. Tři a půl roku mu tak bude od celkové výše trestu odečteno.

O podmínečné propuštění na svobodu ovšem bude moci požádat nejdříve poté, co si odsedí třetinu.

Prokurátor chtěl "jasný vzkaz všem"

Soud uznal Manninga vinným už koncem července, ovšem zprostil ho nejzávažnějšího z obvinění, a to napomáhání nepříteli.

Prokurátor Joe Morrow pro "věrolomného zrádce" navrhoval minimálně 60 let za mřížemi. Soudkyni vyzval, aby poslala "jasný vzkaz každému vojákovi, který by uvažoval o krádeži utajovaných informací".

Obhájci naopak žádali 25 let. Argumentovali tím, že nevyzrálý vojín měl během pobytu v Iráku problémy s vlastní identitou. Mnohé z vyzrazených dokumentů navíc měly zůstat tajné právě čtvrt století.

Strategické vítězství

Na vojínovo odsouzení vzápětí reagovaly lidskoprávní organizace. Amnesty International vyzvala prezidenta Baracka Obamu, aby Manninga omilostnil. Podle ní by mu měl trest zkrátit na dobu, kterou si již voják odseděl. Žádost hodlá podpořit online peticí.

Centrum pro ústavní práva (Center for Constitutional Rights) odsoudilo fakt, že "whistleblower a vlastenec" byl odsouzen na základě Zákona o špionáži.

Server WikiLeaks, jenž pod vedením Australana Juliana Assange zmíněné dokumenty publikoval, označil rozsudek za "strategické vítězství".

Stát versus WikiLeaks

Pětadvacetiletý Manning předal WikiLeaks do té doby nevídané množství tajných dokumentů. Celkem šlo o 700 tisíc dokumentů a několik videí z bojišť.

Vládní činitelé i představitelé justice v minulosti nesčetněkrát tvrdili, že vynesením diplomatických depeší napáchal "nenapravitelné škody americkým národním zájmům". A jím publikovaná hlášení z válek v Afghánistánu a Iráku "ohrozila životy a kariéry skutečných lidí".

Experti na to mají ale odlišný názor. Podle nich totiž neexistuje žádný důkaz, že by mladík zamýšlel způsobit své zemi jakoukoliv újmu.

Například někdejší mluvčí ministerstva zahraničí P. J. Crowley se nechal slyšet, že únik sice nevylepšil obraz Spojených států, ale zpětně lze říci, že obavy byly zbytečné.