Londýn - Předvolební průzkumy i první předběžné výsledky britských voleb se potvrdily beze zbytku. Země bude mít parlament bez jasné většiny, poprvé od roku 1974.
Ať již vládu začnou sestavovat konzervativci či labouristé, musí se opřít o malé politické formace.
Konzervativní strana sice volby vyhrála, získala však jen 306 křesel a to na většinu v šestisetpadesátičlenné Dolní sněmovně nestačí. Labouristé mají 258 mandátů, liberální demokraté 57, malé strany 28. V jednom okrsku byly volby již dříve odloženy na pozdější termín.
Konzervativci se nyní snaží získat liberály pro případnou vládní spolupráci. Ti ale požadují změnu většinového volebního systému, který je silně znevýhodňuje. A to tak, aby byl proporční.
Vůdce Konzervativní strany David Cameron ovšem hovoří především o reformě ekonomické. Británie musí totiž zkrotit rychle narůstající státní dluh.
"Potřebujeme silnou vládu, aby finanční trhy nabyly jistotu, že země přijme rychlá rozhodnutí a vypořádá se s deficitem (rozpočtu)," zdůraznil Cameron v prvním povolebním vystoupení před médii. Liberálům slíbil "diskusi o reformě volebního zákona, a to za účasti všech stran".
"Spravedlivější volební systém" nabídl šéfovi liberálních demokratů Nicku Cleggovi i labouristický premiér Gordon Brown.
Libra dnes zaznamenala pokles vůči dolaru i euru, neboť parlament bez jasné většiny znamená dlouhá vyjednávání o podobě vládního kabinetu i reforem nezbytných pro sanaci státních financí.
Někteří političtí komentátoři již hovoří otevřeně o tom, že Británii čekají do roka nové parlamentní volby. Pochybují o tom, že se konzervativci s liberály dohodnou a že Cameronova vláda, pokud bude sestavena, vydrží déle než jen několik měsíců.
Rozhodnou malé strany
Tradice velí, že v případě, kdy žádná ze stran nemá většinu, připadne první pokus o sestavení kabinetu stávajícímu premiérovi.
To ale konzervativci odmítají s tím, že labouristé přišli téměř o sto křesel, a nemají proto "morální právo" vládnout.
Rozhodovat tak budou malé strany, bez nichž nezíská většinu ani jedna ze dvou velkých formací.
Severoirští unionisté, kteří by mohli pomoci Cameronovi, získali ale jen osm mandátů. Více spojenců má v tomto ohledu Brown. Vedle liberálů ho mohou podpořit skotští i velští nacionalisté, stejně jako severoirští sociální demokraté a Zelení. Ti získali vůbec první poslanecký mandát v historii díky Caroline Lucasové, vítězce z Brightonu.
"Mou povinností vůči této zemi je sehrát po volbách roli při vytvoření silné a principiální vlády schopné vést Británii k hospodářskému oživení, schopné dostát našim závazkům při reformě politického systému, nad níž panuje v naší zemi čím dál větší shoda," citoval Browna deník The Independent.
Premiér tím naznačil, že by jeho strana vedle reformy volebního systému byla ochotna poskytnout ještě více autonomie Skotům a Velšanům.
Přechod na proporciální systém je pro konzervativce nemyslitelný, protože by tím jednou provždy ztratili možnost sestavovat jednobarevnou vládu. Přesto ale chtějí vládnout s liberálními demokraty.
"Myslím, že je jasné, že labouristé ztratili nárok vést tuto zemi," tvrdí Cameron. "A z výsledků je také jasné, že Británie chce změnu."
Labouristé vyhráli jako již tradičně v Londýně a velkých městech, stejně jako ve Skotsku a Walesu. Konzervativce podpořily spíše venkovské oblasti.
Zcela propadly euroskeptická Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) a ultrapravicová Britská národní strana, které si dělaly naděje na zisk vůbec prvních poslaneckých mandátů.
Zklamaní liberálové
Předseda liberálních demokratů Clegg netajil své zklamání. Jeho strana doufala, že zdvojnásobí počet svých mandátů, nakonec jich ale bude mít ještě o pět méně než doposud.
Clegg proto vyzval ostatní strany, aby důkladně zvážily, kdo a za jakých podmínek se nyní chopí moci.
"Nemyslím si, že bychom měli spěchat, vznášet nároky a činit rozhodnutí, která neobstojí ve zkoušce času," zdůraznil.
Toryové ale tlačí na pilu.
"Zůstat u moci je pro vládu za těchto okolností a po takovém rozhodném odmítnutí ze strany voličů nestoudné a arogantní," prohlašuje stínový ministr zahraničí William Hague.
Tomu ale odporuje labouristický ministr pro záležitosti Walesu Peter Hain, který tvrdí, že výsledek voleb jasně ukazuje na vůli voličů mít "jinou než konzervativní většinu".
Jednou z možností, která se nabízí, je vytvoření nového kabinetu vedeného labouristy, ovšem bez účasti Browna. Ten totiž ve funkci premiéra zaznamenal jeden z nejhorších volebních výsledků, jakého kdy Labour Party dosáhla.
Konzervativce podpořilo 36, labouristy 29 a liberály 23 procent voličů.
Libra šla dolů
Britská libra šla dnes ráno podle očekávání dolů, když se dostala na jednoroční minimum vůči dolaru. Poklesly i akcie britských společností, byť jen na únorovou úroveň. Poté, co šéf liberálů Clegg naznačil, že první pokus o sestavení vlády by měl dostat Cameron, se z propadu částečně vzpamatovaly.
Důvěru finančních trhů, o níž hovořil vůdce konzervativců, zajistí pouze vláda, která přiškrtí rychle stoupající státní dluh. K tomu jsou zapotřebí škrty ve výdajové stránce rozpočtu i zvýšení některých daní. Řada ekonomů ale upozorňuje, že ze všeho nejdříve by se nový vládní kabinet měl zaměřit na opatření, jež podpoří hospodářský růst.
Velká Británie se již z recese dostala, oživení ekonomiky je ale zatím slabé. Ekonomové si proto vůbec nejsou jisti, zda země letos dosáhne dvouprocentního nárůstu HDP, jak před volbami slibovali labouristé.
