Atény – Ústupky, které řecká vláda v pondělí nabídla věřitelům, jsou pro část Řeků příliš velké. Dokonce i pro členy vládnoucí strany Syriza.
Kritika začala znít jen několik hodin po skončení pondělního summitu lídrů zemí eurozóny, kde převládal mírný optimismus ohledně uzavření dohody a odvrácení řeckého bankrotu.
"Tento návrh bude těžké v parlamentu schválit. Premiér musí nejdříve informovat veřejnost, proč selhal v jednáních. Návrhy nejsou v souladu s principy levice. Takový sociální masakr nelze akceptovat," řekl televizi Mega TV místopředseda parlamentu za stranu Syriza Alexis Mitropulos.
Nezaměstnanost v Řecku zůstává vysoká, pohybuje se kolem pětadvaceti procent.
Řecký kabinet navrhl opatření, která by měla ušetřit 2,7 miliardy eur a 5,2 miliardy eur příští rok. Návrh počítá se zvýšením daní, hlavně DPH. Daně se ale zvýší také pro firmy, a to z 26 na 29 procent. Přes 1,3 miliardy eur má do státního rozpočtu přinést také zvláštní 12procentní daň na firemní zisky přes půl milionu eur.
Hranice pro odchod do penze se zvýší na 67 let (z dosavadních 63) a důchodci budou platit vyšší zdravotní pojištění. Atény zcela upustily od požadavku na odepsání části svých dluhů.
Řecko se viditelně polarizuje. Na hlavním aténském náměstí Syntagma se konaly v posledních dnech demonstrace příznivců i odpůrců eurozóny, podle médií byla atmosféra mezi oběma tábory krajně napjatá.
Silná slova padají i na sociálních sítích. Radikálně levicová část Syrizy a komunisté odmítají ústupky premiéra jako zradu levicových voličů, kteří si už nepřejí škrty a úspory. Proevropská opozice obviňuje premiéra Alexise Tsiprase z hazardu, když tak dlouho odmítal kompromisy a trval na plánech, se kterými sice vyhrál volby, ale eurozóna a Mezinárodní měnový fond je absolutně neakceptují.
Tón debaty mezi levicovými a pravicovými politiky je tradičně vypjatě nepřátelský, na tom se s roky mnoho nemění.
Tsipras byl zatím zvyklý jen na demonstrace na svoji podporu. Teď bude čelit protestům jako před ním premiéři, kteří od roku 2010 radikální úspory kvůli záchraně Řecka před bankrotem prováděli.
Do historie se zapsala především ta z března 2012, když do Atén přijela německá kancléřka Angela Merkelová. Někteří odpůrci tehdejší vlády se navlékli do nacistických uniforem.
"Vracejí se do druhé světové války a nazývají nás německými kolaboranty, protože souhlasíme s reformami a s tím, co věřitelé chtějí, abychom udělali," řekl deníku The Guardian Lefteris Pappas, který v pondělí přišel demonstrovat na podporu setrvání Řecka v eurozóně.
Řecko je zemí, kde ostrá polarizace mezi levicí a pravicí má hluboké kořeny. Zemi rozvrátila v letech 1946 až 1949 občanská válka, kterou komunisté prohráli, a na dlouhou dobu byla levice zakázána.
Především v letech 1967 až 1973, kdy Řecku vládla vojenská diktatura. Z odporu k ní vzešly extremistické ultralevicové bojůvky, které ještě mnoho let páchaly teroristické činy a politické vraždy.
Hnutí 17. listopadu, podepsané pod mnoha pumovými útoky, se rozpadlo teprve v roce 2002 po zatčení svého vedení.
Novým nositelem násilí se stala krajně pravicová strana Zlatý úsvit po úspěchu ve volbách v roce 2012. Jeho členové brutálně napadali a napadají v Aténách imigranty, v září 2013 zavraždili levicového umělce Pavlose Fyssase.
Ústupky Tsiprase na čtvrtečním summitu Evropské unie věřitelé pravděpodobně přijmou. Řeky opět rozdělí.
