Co přesně se na Evropské radě dohodlo?
Státy EU přestanou do konce letošního roku odebírat ruskou ropu dopravovanou do Evropy po moři. Výjimku nakonec dostaly ropovody, konkrétně jižní větev ropovodu Družba, který zásobuje střední Evropu.
Po moři se na kontinent dováží dvě třetiny ropy, a když se k tomu přidá už dříve ohlášené rozhodnutí Německa a Polska odejít od ruské suroviny, sníží Evropa její odběr letos až o 90 procent oproti současnému stavu. Deset procent připadá na Maďarsko, Slovensko a Česko, které zásobuje Družba. Ropu z ní budou moci zmíněné státy dočasně brát i po lednu 2023. Co přesně znamená termín "dočasně", bude teprve upřesněno při dopracování detailů embarga. EU dosud pracuje s politickým závazkem lídrů kompletně odejít od ruské ropy - a také plynu - do roku 2027.
Jak se dohoda dotkne Česka?
Bezprostředně nijak. Dál budeme moct odebírat ropu z Družby a zároveň kupovat už zpracovanou naftu ze Slovenska, a to dalších 18 měsíců po vstupu embarga v platnost - to znamená zhruba do poloviny roku 2024. O tuto výjimku česká vláda usilovala. Polsko prosadilo do parametrů embarga zákaz přeprodeje ropných produktů do zahraničí, aby se nekšeftovalo s levnou ruskou naftou. Pro Česko by ale takové rozhodnutí znamenalo, že mu bude 35 až 50 procent nafty chybět, protože většinu dováží. Součástí embarga tak je i výjimka specificky pro Česko, že naftu bude moci nadále dovážet. Praha tak získala čas na nahrazení ruské ropy jiným zdrojem. Petr Fiala (ODS) to označil za "dostatečný" čas. "Budeme se snažit nahradit ruskou ropu co nejdříve," potvrdil český premiér v Bruselu.
Včerejší jednání na Evropské radě přineslo výborné výsledky. Ukázalo se, že EU je schopná zastávat jasný postoj proti Rusku a že je stále schopná zastávat jednotný postoj při podpoře Ukrajiny.
— Petr Fiala (@P_Fiala) May 31, 2022
Kdo je vítěz schválení noční dohody?
Ukrajina a Evropa. Unie se shodla na věci, která ještě před několika týdny vypadala jako neprůchodná vzhledem k závislosti členských států na ruské ropě. Dohoda pomůže také Ukrajině, protože válečnou mašinerii financuje Kreml z poplatků za ropu a plyn.
Vítězem je ale i maďarský premiér Viktor Orbán, který 26 dní blokoval dohodu sedmadvacítky na embargu, zvyšoval svoje požadavky vůči EU a většinu z nich se mu podařilo protlačit. Maďarské rafinerie tak budou dál zpracovávat ruskou ropu a v případě potíží - například pokud by Kreml sám zavřel kohoutek Družby - by Maďarsko získalo povolení dovézt si ruskou ropu k chorvatským břehům na tankerech. Spekuluje se také, kolik peněz za svůj souhlas Orbán dostal přislíbeno - například na dobudování ropovodu Adria.
Znamená to, že vydírání při vyjednávání v Bruselu funguje?
Jedná se o efekt nutnosti jednomyslné shody v Evropské radě (vrcholný orgán EU složený z premiérů a prezidentů členských států) na sankcích, kdy jedna země může jakýkoliv návrh zablokovat. Ostatním státům šlo o to, aby zabránily reputační blamáži, kdyby se na bezmála měsíc ohlášeném embargu EU neshodla. Chtě nechtě proto zbývající země musely Orbánovi vyjít vstříc. V jeho prospěch ale mluvila situace v terénu. Maďarsko, stejně jako Slovensko a Česko, jsou vnitrozemské státy a nemají přístup k moři, kudy by se mohly dostat k jiné než ruské ropě z Družby. Pro naleznutí náhrady tak potřebují víc času než přímořské země. Premiér Petr Fiala Orbánův postup vydíráním nenazval. "Vyjednávání a vysvětlování je ta správná cesta, je to lepší než nějaké hrozby. Je ale správné, že jsou zohledněny podmínky států, které se nemůžou zbavit závislosti na ruské ropě ještě letos," prohlásil.
Kdo je poražený?
Rusko, které inkasuje za prodej ropy a plynu do Evropy mezi 800 a 900 miliony eur denně a většinu z toho tvoří poplatky za ropu. O tyto příjmy Kreml přijde. Smlouvy s ruským dodavatelem budou se vstupem embarga v platnost nelegální, lodě s ruskou ropou by neměly být vpuštěny do evropských přístavů, což ruská státní kasa pocítí.
Poraženým je ale i idealista, který by čekal, že Evropa se na odchodu od ruských surovin rychle shodne a debata o pomoci Ukrajině, čelící brutální ruské agresi, se nezmění v koňský handl.
Co bude dál?
Ropné embargo je součástí šestého balíku sankcí vůči Rusku, který mimo jiné vyřazuje z mezinárodního platebního systému SWIFT další ruské banky včetně největší Sberbank a mezi persony non grata přidává například patriarchu ruské pravoslavné církve Kyrilla. Už teď se mluví o sedmém balíku, který bezpochyby přijde. Dříve či později se také dostane na vůbec nejtěžší položku - plyn. Nahradit ho bude v praxi ještě složitější, lze tak čekat daleko bolestnější debatu v EU, než byla rozlučka s ruskou ropou.
