Dauhá/Praha – Cena ropy nepůjde nahoru. Nepřátelství Saúdské Arábie a Íránu je natolik silné, že se členské země OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) nedokázaly dohodnout na zmrazení těžby.
Saúdové návrh torpédovali s odůvodněním, že se k dohodě odmítá připojit Írán, jehož zástupci do Dauhá vůbec nepřijeli.
Cena ropy Brent tak v pondělí ráno klesla na 41,31 dolaru za barel, cena americké lehké ropy WTI na 38,5 dolaru za barel.
Rijád a Teherán vedou tvrdý geopolitický zápas o vliv nad Blízkým východem. Saúdové podporují povstalce v Sýrii, Íránci naopak stojí za prezidentem Bašárem Asadem. Saúdská Arábie se profiluje jako hlavní zastánce sunnitských muslimů, Írán jako ochránce šíitů.
Saúdská Arábie a další země Perského zálivu nedávno přerušily veškeré kontakty s libanonským šíitským hnutím Hizballáh, jehož bojovníci válčí v Sýrii na Asadově straně. Obě regionální velmoci stojí proti sobě také ve válce v Jemenu.
Konflikt, nazývaný "studená válka uvnitř islámu", se projevuje i na trhu s ropou, protože jak Saúdská Arábie, tak Írán patří mezi největší producenty s největšími zásobami suroviny. Obe země pojímají rivalitu jako hru s nulovým součtem: "Co je dobré pro ně, je automaticky špatné pro nás."
Írán se po loňském zrušení sankcí Rady bezpečnosti OSN a dohodě se Západem o svém jaderném programu snaží vrátit na trh co nejrychleji. Odmítá proto jakákoliv omezení.
Podle informací listu Financial Times Saúdové počítali s tím, že Rusko a Venezuela přesvědčí Írán, aby se k dohodě o snížení těžby připojil později. To se ale nestalo.
Na summitu v Dauhá ale Saúdové nedostali ohledně tohoto slibu záruky, proto se postavili proti dohodě.
"Vliv tohoto ideologického, politického soupeření na trh s ropou je evidentní. Írán se po sankcích vrací znovu na trh, nemá žádnou motivaci se s kýmkoliv dohadovat. Vydělává i tak, protože těží velmi levně. Když Saúdská Arábie vidí, že v případě dohody s dalšími producenty by díru na trhu svými dodávkami zaplnil Írán, protože má volnou kapacitu, nemá na zmrazení těžby zájem," řekl Aktuálně.cz analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Některé země neskrývají zklamání. Nízká cena ropy má ničivý dopad například na ruskou nebo iráckou ekonomiku. V těžké krizi je Venezuela.
"Byl jsem překvapen tím, že někteří členové OPEC v neděli přišli s novými požadavky. Írán není příčinou kolapsu dohody," uvedl ruský ministr energetiky Alexandr Novak.
Rusko je spojencem Íránu a intervenovalo vojensky v Sýrii na straně Asada – k velké nevoli Saúdské Arábie, která rebelům přes Turecko posílá zbraně a financuje jejich nákup.
Irák se potýká s deficitem v době, kdy potřebuje nutně peníze na válku s Islámským státem. Nízká ceny ropy komplikuje dobytí území, které džihádisté obsadili.
"Jsme velmi, velmi zklamáni. Ovlivní to naše zisky, chtěli jsme dohodu," prohlásil irácký zástupce při OPEC Faláh Alamrí.
Saúdové loni prohlásili, že pro ně levná ropa není problém. Dokonce ani kdyby cena klesla na dvacet dolarů za barel.
"Ve skutečnosti i Saúdové trpí cenou ropy, ale jen do určité míry. Jejich těžba není ztrátová, náklady patří k nejnižším na světě. Ropné zisky jsou klíčovým zdrojem pro jejich rozpočet. Ten sice loni měl obrovský deficit, ale Saúdská Arábie má rezervní fondy, může do nich sahat a ztráty z nich několik let hradit. A pak fondy znovu dočerpat, až cena ropy vyroste," říká Tomáš Vlk.
Společnost Barclays předpokládá ve druhém čtvrtletí letošního roku průměrnou cenu ropy Brent 36 dolarů za barel, protože těžba zásadně neklesne. "Summit v Dauhá měl obnovit důvěru mezi producenty a nastavit spolupráci do budoucna. V tomto směru skončil jednoznačně neúspěchem," uvádí Barclays ve své analýze.
