Do řešení uprchlické krize v Evropě se zapojila armáda. Dvě země EU - Maďarsko a nově též Slovinsko - se ji rozhodly nasadit k ostraze hranic. Vojáci se s běženci potkávají i v jiných státech. Mají však omezené pravomoce, většinou asistují policejním a jiným složkám. Tak jako při přírodních katastrofách.
Chorvatsko
Přestože chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová vyzvala v září ke zvýšení připravenosti armády k ochraně hranic, premiér Zoran Milanović v současné době odmítl návrhy, že by země měla na hranice povolat armádu. Staví se také proti postavení plotu, podle něj je to „nejposlednější z posledních řešení“. Záhřeb by podle jeho slov mohl poslat armádu na hranice kdykoliv, nemělo by to ale smysl.
Opačný názor má ale Tomislav Karamarko, šéf opozičního Chorvatského demokratického společenství (HDZ), jež má velké šance vyhrát listopadové volby. Ten uvedl, že každá země musí kontrolovat své hranice, a to jak vojenskými, tak policejními silami.