"Miliardy, které dnes investujeme, pomohou odvrátit katastrofu, která by provázela další generace," uvedla von der Leyenová v textu, který současně otisklo několik deníků.
Marshallův plán byla masivní americká pomoc západní Evropě po druhé světové válce. V letech 1947 až 1952 Spojené státy poslaly evropským zemím třináct miliard dolarů, aby nastartovaly ekonomický růst. V přepočtu tato částka zhruba odpovídá současným 200 miliardám dolarů.
Cílem plánu bylo rychle dostat evropské země z bídy a poválečných trosek, aby nezískali popularitu a voličské hlasy komunisté, spolupracující se Sovětským svazem. Každý stát si mohl vybrat, do čeho chce peníze investovat. Peníze měly také psychologický dopad, protože před obyvateli řady zemí se rýsovala lepší budoucnost. Československo se na nátlak Sovětského svazu v červenci 1947 k Marshallovu plánu nepřipojilo.
Členské země Evropské unie a eurozóny se nyní neshodnou na tom, jak by měl Marshallův plán 2.0 vypadat. Španělsko, Itálie a Francie prosazují společné dluhopisy eurozóny, které by pomohly ekonomiky zemí postižených koronavirem nastartovat. Německo je ale proti vysokému nárůstu veřejných dluhů. Samo si vtělilo do ústavy bod o tom, že spolková vláda má zakázáno hospodařit s vysokým schodkem.
V sázce je osud Evropy
Během krize eurozóny způsobené řeckými problémy Berlín striktně trval na tvrdých úsporných opatřeních a nechtěl, aby se země nekontrolovatelně zadlužovaly. Například Itálie má stále vysoký státní dluh, který přesahuje 130 procent hrubého domácího produktu. Španělský premiér ale tvrdí, že společné zadlužení je v tuto chvíli jedinou cestou, jak vybřednout z problémů, a dokonce jak zachránit funkční eurozónu a Evropskou unii. "Musíme jednat teď, nebo nikdy, protože právě v tuto chvíli je v sázce osud Evropy," uvedl Sanchez.
Další spor se povede o to, zda má nadále Evropská unie prosazovat snižování emisí kvůli klimatickým změnám. Proti tomu se staví východní křídlo sedmadvacítky, včetně Česka.
"Jde o to, aby se hospodářství vrátilo do předkrizového stavu co nejrychleji poté, co karanténní opatření odezní. Nepůjde to úplně stoprocentně, ale je nezbytné, aby vůdčí roli v tom převzaly vlády a centrální banky," vysvětluje deníku Aktuálně.cz Jan Bureš, hlavní analytik Patria Finance a ČSOB.
"Musí zabránit tomu, aby nejvíce postižená odvětví takzvaně nakazila finanční systém a aby se napětí v těchto odvětvích přeneslo na trh práce," zdůrazňuje.
Podle ekonoma Bureše mohou všechny země udržet zaměstnanost a zabránit trvalým ekonomickým následkům, pokud budou mít k dispozici ambiciózní rozpočtový balík. Česká ekonomika je otevřená a zaměřená na export, proto je její oživení naprosto závislé na podmínkách ve velkých evropských zemích, domnívá se Bureš.
Českou ekonomiku čeká propad
Podle investiční společnosti Cyrrus by HDP eurozóny mohl v případě tříměsíčního přetrvání karantén a uzavřených hranic poklesnout v roce 2020 asi o čtyři procenta.
Nejhorší propad se očekává v právě započatém druhém čtvrtletí, kdy se opatření proti pandemii nejvíce projeví. Ministerstvo financí v nové prognóze letos odhaduje kvůli dopadům pandemie pokles ekonomiky o 5,6 procenta. S tím také počítá i většina analytiků a ekonomů, neshodnou se ale v jeho hloubce. Odhady kolísají od 0,5 procenta až po dvacet procent, o kterých hovořil bývalý prezident Václav Klaus v rozhovoru pro deník Mladá fronta Dnes.
Nový Marshallův plán se bude od toho původního z roku 1947 v jedné podstatné věci lišit. Tentokrát nebudou Evropanům pomáhat Američané, ale Evropané sami sobě. I Spojené státy mají vážné hospodářské problémy kvůli pandemii koronaviru. Obě komory Kongresu jednají o balíčku ekonomických opatření, vláda by mohla do hospodářství napumpovat až dva biliony dolarů.
Republikáni prezidenta Donalda Trumpa navrhují, aby drobní podnikatelé dostali pomoc 300 miliard dolarů určenou k tomu, aby nepropouštěli zaměstnance. Počítají také s desítkami miliard dolarů pro letecké společnosti, které jsou současnou krizí tvrdě postiženy.
