Washington - Američtí republikáni, kteří po listopadových volbách ovládli Sněmovnu reprezentantů, jsou rozhodnuti beze zbytku zlikvidovat Obamovu reformu zdravotnictví. Chtějí také postupně odbourat kontrolu finančních trhů prosazovanou Bílým domem.
Mají navíc v úmyslu radikálně snížit veřejné výdaje států na jihu a západě USA, ve kterých nyní vládnou. A zkrotit - podle nich - přílišnou moc odborů.
Ve sněmovně se jim první dva body jejich plánu díky pohodlné většině devětačtyřiceti křesel, kterou získali, zřejmě podaří prosadit. Jejich snahy ale může zablokovat Senát ovládaný i nadále demokraty.
Barack Obama přesto věří, že nebude muset použít prezidentského veta a že se s republikány tak jako v případě nedávného prodloužení platnosti daňových úlev dohodne na kompromisním řešení.
Prezidentovi odpůrci totiž mohou zablokovat vládě ve Washingtonu přísun peněz nezbytných pro financování jeho reforem.
V případě Obamova tažení proti neprůhledným finančním transakcím na Wall Streetu tím, že omezí rozpočet vládní Komise pro cenné papíry (SEC) a Komise pro obchodování termínových produktů (CFTC).
Občanskou válku v Kongresu si ale nyní Spojené státy, které se stále nevymanily z finanční krize let 2008-2009, nemohou příliš dovolit.
Devadesát miliard ročně na zdravotnictví
Prezident, jenž se v úterý vrátil z dovolené na Havaji, ovšem poněkud naivně doufá, že republikáni alespoň na čas zapomenou, do jakého politického tábora patří. A že budou společně s ním pracovat na oživení amerického hospodářství.
"Naším úkolem je vytvořit nová pracovní místa pro Američany a vybudovat ekonomiku schopnou konkurence v 21. století," citovala agentura Reuters, slova, jež pronesl před novináři při cestě do Washingtonu na palubě prezidentského letounu. "Jsem pevně přesvědčen o tom, že to (republikáni) pochopí."
Nezaměstnanost, která se mezitím vyšplhala na úroveň devíti procent, je hlavním problémem, jenž trápí občany jeho země.
Nastartování ekonomiky znamená více pracovních míst a zvyšuje i šanci na Obamovo znovuzvolení do úřadu, což je naopak to poslední, co by si republikáni přáli.
Reformě zdravotnictví, která je základním kamenem jeho reforem a která má v příštích deseti letech federální pokladnu každoročně připravit o devadesát miliard dolarů, proto vyhlásili boj na život a na smrt.
Zapomněli přitom jaksi na to, že válka proti terorismu, rozpoutaná Obamovým předchůdcem Georgem Bushem, bude podle deníku The Washington Post stát se všemi svými důsledky americké daňové poplatníky do roku 2025 téměř tři biliony dolarů.
A že to byla ještě Bushova administrativa, která v říjnu 2008 předložila několikasetmiliardový záchranný balíček pro bankovní sektor, prosazovaný Obamou a dalšími demokraty v Kongresu.
"Vysoké" mzdy ve státním sektoru
Kromě toho, že republikáni chtějí v tomto fiskálním období ušetřit ve federálním rozpočtu sto miliard dolarů, hledají také cesty, jak seškrtat veřejné výdaje v každém ze šestadvaceti států, které nyní kontrolují.
Škrty na federální úrovni se nebudou týkat obrany a vnitřní bezpečnosti USA, postihnou především sféru vzdělávání, vědeckého a lékařského výzkumu a dopravy.
"Nemůžeme nadále žít ve společnosti, v níž těmi majetnými jsou zaměstnanci státního sektoru a těmi, kdo nic nemají, daňoví poplatníci," řekl deníku The New York Times republikánský guvernér státu Wisconsin Scott Walker.
Jeho stranický kolega a guvernér Ohia John Kasich chce zase znemožnit zaměstnancům pečovatelských domovů a školek, aby se sdružovali v odborech. A zakázat stávky učitelů, policistů a hasičů domáhajících se vyššího platového ohodnocení.
"Pokud by chtěli stávkovat, měli by být vyhozeni z práce," tvrdí. "Mají slušné zaměstnání, vysoké platy a benefity, velkorysý systém důchodů."
Odborová centrála A.F.L.-C.I.O. je co se týče názoru na výši platů ve státní sféře zcela opačného názoru. A poukazuje na skutečnost, že v Kalifornii přišli někteří státní zaměstnanci díky škrtům ve veřejném sektoru až o osmdesát procent svých příjmů.
Republikáni proto chystají tažení i proti odborům. Nemohou jim zapomenout, že v kampani do listopadových voleb podpořily demokraty částkou dvou set milionů dolarů.
Chtějí prosadit zákon, na jehož základě by odbory nemohly nutit zaměstnance firem, ať již státních či soukromých, aby platili příspěvky, pokud v odborech nejsou organizováni.
Vedení odborů namítá, že z dohod o výši platů sjednaných se zaměstnavateli, těží všichni zaměstnanci, ať již jsou odboráři či ne.
