Daugavpils (od našeho zvláštního zpravodaje) - Přesné statistiky neexistují, ale zhruba dvě třetiny místních používají ruštinu jako první jazyk. Lotyšská vláda ovšem po ruské invazi na Ukrajinu prosadila zákon, který od září 2025 ve všech školách ukončí vyučování v ruštině, to bude už jen v lotyštině. A všichni, kdo v zemi žijí, musí vykonat zkoušku ve státním jazyce, výjimka platí jen pro lidi starší pětasedmdesáti let.
Mnoha etnickým Rusům, kteří tvoří zhruba čtvrtinu obyvatel Lotyšska, se to nelíbí. K nim patří i Natalja Kožanovová, která v Daugavpilsu šéfuje Domu ruské kultury. Jeho cílem je zachovávat povědomí o ruských umělcích v dějinách města a propagovat současnou ruskou kulturu. Tedy kulturu Rusů, kteří jsou doma v Lotyšsku. "Jsem původně profesí učitelka ruštiny, takže je asi jasné, co si o novém zákoně myslím. Všichni učitelé ruštiny procházejí rekvalifikací, hledají si jinou práci a jiné uplatnění," říká Kožanovová.
Dodává, že lotyšsky samozřejmě umí, protože jinak je prakticky nemožné ucházet se o práci.
Zdůrazňuje, že nepochází z vlny rusky hovořících lidí, kteří se v Lotyšsku usadili za sovětské éry a přišli sem za prací v průmyslu. "Moji předci patřili k takzvaným starověrcům. Věřícím Ruské pravoslavné církve, kteří odmítli reformy z konce sedmnáctého století a hrozily jim perzekuce. Mnozí odešli do Lotyšska, které tehdy nepatřilo k ruské říši. Starověrce pronásledovali v Rusku a pak i v dobách Sovětského svazu. Měli jsme doma ikony, ale nesměli jsme je ukazovat," vypráví.
Ruská agrese proti Ukrajině, kterou Moskva rozpoutala předloni v únoru, tradičně napjaté vztahy mezi Lotyši a etnickými Rusy ještě přiostřila. Lotyšská vláda patří mezi největší zastánce Ukrajiny v Evropě, protože Lotyši se obávají, že dalším cílem invaze ruské armády může být právě jejich země. Šéf Kremlu Vladimir Putin přitom národnostních problémů v Pobaltí propagandisticky využívá. Několikrát tvrdil, že tamní ruská menšina čelí diskriminaci, což je podle něj velká hanba.
Nepříjemné situace někdy vznikají i u lékaře. Starší pacienti z řad etnických Rusů nerozumějí dobře lotyšsky, zatímco mladší lotyšští lékaři, kteří vyrůstali a studovali už v postsovětské době nezávislosti, neumějí rusky.
O válce na Ukrajině a o tom, jaký má vliv na Lotyšsko a situaci místních Rusů, Kožanovová příliš mluvit nechce. Reportéra přesvědčuje, že na Rusko žádné vazby nemá. "Přispívá nám radnice Daugavpilsu a ministerstvo kultury. Z Ruska žádné peníze nedostáváme. V Rize existoval takzvaný Dům Moskvy, který financovala moskevská radnice. Vláda se rozhodla ho zavřít," popisuje Kožanovová.
Jako doma se v lotyšské i ruské kultuře cítí ředitel Daugavpilského divadla Oleg Šapošnikov. Ve své kanceláří vypráví, že vyrůstal v ruskojazyčném prostředí, ale lotyšsky umí dobře a považuje se za Lotyše i Rusa. "V divadle byl dříve herecký soubor rozdělený na ty, kdo hráli v ruštině a lotyštině. Teď hrajeme v obou jazycích. Děláme také Shakespeara v anglickém originále," usmívá se režisér, který se narodil v Rize.
Připouští však, že v Lotyšsku panuje napětí, a to už od dob dávno předtím, než začala válka na Ukrajině. "Každý má svoje trauma. Lotyši mají v historické paměti zafixovány hrůzy ze sovětské okupace. Popravy, deportaci rodin na Sibiř. Mnozí by chtěli, aby bylo Lotyšsko nějakým způsobem úplně očištěné od ruského vlivu, i když nikdy nebylo etnicky a kulturně homogenní zemí. Rusky mluvící obyvatelé zase mají pocit, že jsou občany druhé kategorie. Výsledkem je vzájemné nepochopení a nedůvěra," vysvětluje režisér.
Příkopy jsou znát i v politice. Ruský investigativní portál The Insider na konci ledna napsal, že lotyšská europoslankyně ruského původu Tatjana Ždanoková roky donášela Federální a bezpečnostní službě (FSB). Jako politička otevřeně prosazovala spolupráci s Moskvou a vystoupení pobaltské země z NATO.
Lotyšská Nadace Friedricha Eberta loni zveřejnila průzkum veřejného mínění, podle něhož 78 procent Lotyšů, kteří hovoří lotyšsky jako prvním jazykem, podporuje ve válce Ukrajinu. Mezi lotyšskými Rusy je to však jen 27 procent.
