Pracovali s ohněm i sekerou. A především rychle. Právě rychlost byla klíčová a rozhodující pro jejich úspěch. Ukradli šperky v hodnotě, kterou podle historiků nelze vyčíslit, protože jde o unikátní sbírku.
Akce začala v noci z neděle na pondělí na jiném místě v Drážďanech, blízko Augustova mostu vzplál elektrický rozvaděč. Požár, založený pachateli, vyřadil elektrické osvětlení v části města. Včetně té, kde se nachází zámek Rezidenzschloss s klenotnicí.
K ní zloději dorazili krátce před pátou hodinou ráno. Přeřezali mříže v oknech, sklo rozbili sekerami. Skočili dovnitř, kde postupovali podobně. Jeden z dvojice mužů několikrát udeřil sekerou do vitríny, dokud sklo nepovolilo. Rychle pobrali několik šperků a drahokamů a vyskočili oknem. Bezpečnostní kamera je zachytila, jak odjíždějí v automobilu Audi A6.
Alarm v budově fungoval a spustil se přesně v 4:59. A nejen to. Příslušníci ostrahy na kamerách pachatele viděli v přímém přenosu. Ale nezasáhli, taková není jejich povinnost. Okamžitě zavolali policii, která dorazila za pět minut. Zloději už ale byli pryč. Jejich auto vyšetřovatelé našli v jedné podzemní garáži ohořelé.
Tam stopa končí. Jakým vozem jeli dál a kam, policie zatím neví. Nebo to alespoň nezveřejnila. Podle expertů jsou ukradené předměty v původním stavu neprodejné, lze je však rozebrat a prodat po kouskách.
"Naštěstí mnoho šperků v místnosti zůstalo. Nemohli pobrat všechno," řekla televizi ZDF ředitelka Státních sbírek v Drážďanech Marion Ackermannová.
Podobná loupež v Berlíně
Vyšetřovatelé se zatím příliš nemají čeho chytit. Pachatelé měli na obličejích masky a na rukou rukavice. Policisté ale uvedli, že oba byli nápadně malého vzrůstu. Českou policii němečtí kolegové o pomoc zatím nepožádali, řekla mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová.
Jedinečná sbírka přečkala v úkrytu masivní spojenecké bombardování Drážďan v roce 1945. Rudá armáda po válce šperky převezla do Moskvy, v roce 1958 je Sovětský svaz vrátil tehdejší Německé demokratické republice. Klenotnice v současné podobě je otevřena veřejnosti od roku 2006.
Artefakty shromažďovali v minulosti saští kurfiřtové. Byla to knížata s právem volit císaře Svaté říše římské. Sbírku založil v roce 1723 kurfiřt August II. Silný, který byl zároveň polským králem.
Způsob provedení loupeže je totožný s pět let starou událostí v Berlíně. Čtyři maskovaní muži tehdy loupili v obchodním domě Kaufhaus des Westens. Sekerami rozbili výlohu a ukradli luxusní hodinky. Vše se odehrálo velmi rychle, pachatelé zmizeli v autě Audi A4. Za organizátora přepadení policie později označila Zakiho A., soud jej poslal na šest let do vězení.
