Bukurešť - Rumunská levicová vláda neuspěla s pokusem odvolat pravicového prezidenta Traiana Baseska.
V nedělním referendu o jeho setrvání ve funkci sice drtivá většina hlasujících - 87 procent - hlasovala pro, ale k urnám nepřišla ústavou předepsaná nadpoloviční většina voličů.
Podle televizní stanice Realitatea TV se zúčastnilo referenda 44 procent lidí s hlasovacím právem.
Basescu, který je nepopulární kvůli podpoře tvrdých škrtů a jeho vztahy s premiérem Victorem Pontou nelze označit jinak než jako vzájemnou nenávist, tak zůstane v prezidentském paláci Cotroceni v Bukurešti až do konce svého druhého funkčního období v roce 2014.
"Rumuni rozhodli o své budoucnosti. Odmítli převrat," konstatoval vítězný prezident, který své stoupence přemlouval k bojkotu hlasování a nikoliv k tomu, aby házeli do uren lístky s nápisem ne. Obával se prý zfalšování výsledků.
Rumunští Češi obrazem:
Ti, kteří si přáli prezidentův odchod, neskrývali, že mu zazlívají podporu sociálních škrtů, které výrazně snížily životní úroveň mnoha Rumunů.
"Hlasoval jsem pro to, aby skončil, protože mě připravil o část penze a nezaslouží si zůstat u moci," řekl agentuře Reuters při odchodu z hlasovací místnosti šestašedesátiletý muž z městečka Pantelimon nedaleko Bukurešti.
Premiér Ponta prezidenta vyzval, aby i přes neplatnost referenda sám odstoupil, protože ztratil veškerou legitimitu.
"Pravděpodobně zůstane v paláci a bude si užívat luxusních automobilů a vil, obklopen lidmi, kteří mu pochlebují a profitují z něj. Ale pro Rumuny přestal být lídrem," uvedl premiér.
Spory nesmiřitelných politických rivalů a vypsání referenda přišly Rumunsko draho. Měna lei zaznamenala dramatický pokles, ohrožena je už dohodnutá půjčka pěti miliard eur od Mezinárodního měnového fondu a Evropská komise tvrdě pokárala Bukurešť za porušování unijních dohod a flagrantní nerespektování zásad demokracie, právního státu a vlády zákona.
Levicová koalice Victora Ponty se dostala k moci poté, co na jaře rezignoval pravicový kabinet premiéra Emila Boce kvůli rozsáhlým protestům proti úsporným ekonomickým opatřením a sociálním škrtům.
Mezi Pontou a prezidentem Baseskem panovala už dříve zášť, která nyní zcela ovládla rumunskou politiku. Premiér Baseska obvinil z ovlivňování soudů a znásilňování ústavy, neboť si prý přisvojoval pravomoci, které mu nepřísluší.
Ukázkou byl spor o to, kdo pojede v červnu na summit EU do Bruselu. Ústavní soud rozhodl, že přednostní právo má prezident, ale premiér přesto odcestoval také.
Premiér začal vydávat zákony formou dekretů, které nepodléhají zdlouhavému schválení parlamentem. Tím zabrání tomu, aby je včas projednal Ústavní soud.
Dosadil své spojence do čela obou komor parlamentu, do křesla ombudsmana i do vedení veřejnoprávní televize. S odvoláním prezidenta uspěl v parlamentu, ale ne ve všelidovém hlasování, což je pro něj nepříjemná porážka. A komplikace.
V listopadu čekají Rumunsko parlamentní volby a očekává se, že Basesku se Pontovi pokusí vše vrátit. Prezident má právo jmenovat premiéra podle vlastního uvážení.
Přitom průzkumy naznačují, že volby mohou skončit těsným výsledkem, nebo dokonce patem.
Sám Ponta čelí závažnému obvinění. V roce 2003 opsal převážnou část své doktorské disertace na téma Mezinárodního trestního soudu ze starších prací a zdrojů.
